Paměti psát nehodlám, ujistila herecká legenda Deneuveová. Na Febiofestu dostala cenu

Co nevyšlo na začátku, podařilo se na konci. Francouzská filmová legenda Catherine Deneuveová se nakonec přece jen objevila na festivalu Febiofest. Na slavnostním zakončení pětadvacátého ročníku převzala Kristiána, cenu za přínos světové kinematografii. Cenu pro nejlepší film si odnesla francouzská Střídavá péče.

Původně měla pětadvacátý ročník festivalu Catherine Deneuveová otevírat, kvůli nemoci ale účast na zahajovacím večeru odřekla. Fanoušci se nakonec přece jen dočkali. Po červeném koberci na pražském Smíchově se poprvé prošla jen pár hodin po příletu.

K filmu se podle svých slov dostala náhodou, když se před kamerou objevila ve třinácti letech se starší sestrou. A prý ji to moc nebavilo. „Nebyla jsem si jistá, že to bude mé poslání. Dnes už je všechno jinak, ale tehdy mě lákala i práce týkající se architektury,“ řekla. 

Od začátku však platila za jednu z nejpřitažlivějších francouzských hereček. „Sexy role systematicky neodmítám. Pokud je to s nějakým významným režisérem a jde o velkou roli, tak to beru,“ nechala se slyšet v roce 1961. A o šest let později se proslavila rolí znuděné krásky Severine. 

Prvního Césara získala v roce 1980 za film Poslední metro. Uznání jí přinesl i snímek Vánoční příběh, který teď v Praze osobně uvedla.

„Měla jsem štěstí, neřekla bych, že byl můj život vždy plný slunce, objevily se i mraky. Ale dodnes ráda vzpomínám na Paraplíčka z Cherbourgu Jacquese Demyho. Byla to vlastně opera, pracovali jsme i s hudbou a bylo to výjimečné,“ uvedla ve čtvrtek na Febiofestu šarmantní 74letá herečka. Právě tento snímek z roku 1964 pro ni znamenal první výrazný úspěch.

Jedna z nejznámějších Francouzek si před sedmi lety dokonce zahrála s jedním z nejznámějších Čechů - Milošem Formanem ve filmu Milovaní, jejž režíroval Christopher Honoré. Potkali se ve snímku, který se částečně odehrává i v Praze.

„Natáčeli jsme ve Francii. Bohužel jsem nebyla ve scénách, které vznikaly tady v Praze. Mám na to krásné vzpomínky. S Milošem Formanem se známe řadu let,“ uvedla Deneuveová.

Paměti psát nebude. Jsou velmi osobní a soukromé

Od začátku 60. let má na kontě přes stovku snímků. „Své paměti psát nehodlám,“ prohlásila na čtvrteční tiskové konferenci Febiofestu. Podle ní v nich lidé vždy očekávají víc, než to, co ve skutečnosti bylo. „Je to velmi osobní a soukromé. Nechci psát o lidech, s nimiž jsem se setkala - to není nic pro mě,“ vysvětlila herečka. 

A není nostalgická - nemyslí si, že v 60. či 70. letech, když točili Belmondo či Delon, bylo všechno lepší. „Možná si to dnes dokonce užívám víc, jsem součástí štábu a mám v této komunitě přátele. Jsem trpělivější, i když dnešní technologie natáčení zrychlují, usnadňují a podstatně zlevňují. I to je důvod, proč vzniká příliš moc filmů, natáčet může každý,“ dodala.

Aktivní je i mimo film. V sedmdesátých letech se podepsala třeba pod petici za povolení interrupcí. V osmdesátých letech se zase výrazně angažovala za zrušení trestu smrti ve Francii. „Nemyslím si ale, že by se herci měli nějak výrazně politicky angažovat. To není naše role, přesvědčovat lidi o nějakém našem názoru na základě naší popularity,“ řekla Deneuveová.

Vystoupila proti kampani MeToo

Na začátku letošního roku kritizovala kampaň MeToo. Byla jednou ze sta žen, které podepsaly veřejný dopis o škodlivosti tohoto hnutí s tím, že nešikovný flirt není zločin. Obětem sexuálního násilí se později omluvila, podpis ale nestáhla. „Nechtěla jsem tím vyvolat další diskusi. Ale chtěla bych poukázat na hrozbu internetu. Stává se nebezpečným prostředím, ve kterém může každý cokoliv vytrhnout z kontextu,“ vysvětlila.

Spolu s ní byl ve čtvrtek večer na slavnostním zakončení Febiofestu oceněn také kontroverzní filmař Leos Carax, který za více než tři desítky let natočil pět celovečerních snímků. V roce 1999 účinkovala v jeho romantickém erotickém dramatu Pola X. „Je to talentovaný filmař, pracuje s elánem i vášní, vždy se nesmírně zapojí do tvorby. Je uzavřený a málo sdílný, ale herce vede dobře. Důvěřovala jsem mu,“ pochválila svého kolegu.

Střídavá péče vyhrává

Febiofest na zakončení pětadvacátého ročníku předal i cenu pro nejlepší film. I v tomto případě ocenil francouzského tvůrce - vítězem se stalo drama Střídavá péče režiséra Xaviera Legranda. Je příběhm chlapce, jehož spory mezi násilnickým otcem a nešťastnou matkou dovedou po rozvodu až na okraj propasti.

Festival udělil také cenu Amnesty International, a to koprodukčnímu snímku režiséra Philippa Van Leeuwa. Jeho Vnitřní život ukazuje nesmyslnost válečného konfliktu na osudech obyčejných lidí.

Střídavá péče (2017, režie: Xavier Legrand)
Zdroj: MFF Praha – Febiofest

Přestože letošní ročník oficiálně skončil, projekce pokračují ještě v pátek. Od 26. března do 21. dubna pak následují ohlasy Febiofestu v dalších šestnácti městech.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...