Paralelní světy přimějí lidi dívat se na věci jinak, říká Talbot. Naposledy jimi provede Luther Arkwright

Nahrávám video

Česky vyšla Legenda o Lutheru Arkwrightovi, třetí a závěrečný díl komiksu, který je považován za vůbec první britský grafický román. Kreslíř a scenárista Bryan Talbot začal příběh vydávat už před pětačtyřiceti lety. I tentokrát nabízí apokalyptické sci-fi dobrodružství s politickými a filozofickými přesahy.

Dobrodružství Luthera Arkwrighta začalo vycházet na konci sedmdesátých let. Poprvé ho Bryan Talbot nakreslil v době, kdy byl komiks považovaný za zábavu pro děti. I on tak napomohl tomu, aby byla tato umělecká forma společností vnímána vážněji. „Tehdy všechno ovládaly superhrdinské komiksy. Nikdo neměl sex, a když někoho střelili, neviděli jste žádnou krev,“ připomíná.

Pokračování s názvem Srdce Impéria dokončil roce 2001, závěrečnou Legendu o Lutheru Arkwrightovi odvyprávěl čtenářům loni. K těm českým se tak novinka dostává rok po anglickém originále. Časově se děj odehrává půlstoletí po předchozím příběhu.

Luther Arkwright vypadá ale stále jako mladík, byť se šedinami. „Chtěl jsem, aby vypadal andělsky. Proto má také bílé vlasy rozdělené uprostřed, což symbolizuje rovnováhu,“ vysvětlil Talbot.

Reakce na stav světa

Prostřednictvím hrdiny se autor zamýšlí nad budoucností člověka. Příběh série je postavený na konceptu mnohovesmíru. Arkwright může cestovat mezi paralelními světy, ve kterých se historie ubírala odlišnými cestami.

„Je to dobrý způsob, jak lidi přimět podívat se na věci jinak,“ míní Talbot. Například na jeho domovskou Británii. V prvním díle vykreslením puritánské diktatury reagoval na vzestup krajní pravice. Pokračování na přelomu milénia se zase věnovalo tématům imperiální politiky a rasismu.

Při závěrečné snaze zachránit lidstvo je Arkwright svým protivníkem pronásledován napříč mnoha utopickými a dystopickými realitami. I třetí kniha je reakcí na stav světa, ačkoliv některé spojitosti plánované nebyly.

„Část příběhu se odehrává ve světě, kde nákaza vyhladila většinu lidstva. Celou jsem ji ale nakreslil ještě před začátkem pandemie covidu. V příběhu to mělo být jakési varování před biologickou válkou. A druhá část mého nového příběhu se odehrává v podstatě v takovém ‚pobrexitovém‘ světě budoucnosti, kde šlo všechno úplně špatným směrem,“ upřesnil Talbot.

Třetí díl má být závěrem série. Jednasedmdesátiletý umělec se v budoucnu plánuje věnovat spíše méně rozsáhlým komiksům. Je pravděpodobné, že se v překladu opět dostanou i k českým čtenářům, za nimiž Bryan Talbot přijel už několikrát. V Praze prý zažil svou vůbec nejdelší frontu na podpisy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 19 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...