Pietu za Vlastu Chramostovou drží Národní divadla v Praze i Brně, loučí se i veřejnost

Nahrávám video

Na piazzetě Národního divadla v Praze vzniklo pietní místo, kde se mohou lidé poklonit památce Vlasty Chramostové, která zemřela v neděli ve věku 92 let. První česká scéna zároveň na historické budově vyvěsila černou vlajku. Právě ve zlaté kapličce se 14. října uskuteční rozloučení s uznávanou herečkou a chartistkou. K uctění památky této umělkyně se připojují i další místa, například Národní divadlo a konzervatoř v Brně.

Od pondělí mohou lidé pokládat svíčky nebo květiny k fotografii Vlasty Chramostové, umístěné na piazzetě mezi historickou budovou a Novou scénou Národního divadla. Pietní místo vzniklo i u nedaleké plastiky věnované bývalému českému prezidentovi Václavu Havlovi a příteli Chramostové, jehož nedožité 83. narozeniny připadající na 5. října si lidé také připomínají zapálenými svíčkami.

Poslední aplaus

Poslední rozloučení s herečkou se uskuteční na jevišti historické budovy Národního divadla 14. října v 11:00.

„Divadlo bude pro veřejnost otevřeno o půl hodiny dříve, bude možné položit květiny na forbínu a poklonit se rakvi. Připraveny budou také kondolenční knihy. Čestnou stráž u rakve paní Chramostové budou držet její kolegové a kolegyně a osobnosti z veřejného života. Celý obřad potrvá zhruba čtyřicet minut a zakončen bude vynášením rakve za potlesku všech přítomných,“ doplnil podrobnosti posledního sbohem tiskový mluvčí ND Tomáš Staněk.

„Pohřeb má záštitu státu, odehrává se v jedné z klíčových státních institucí, vyvěšena bude česká vlajka, přítomní budou i političtí představitelé,“ ujistil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Prezidentská lóže zůstane prázdná. Miloš Zeman zašle podle mluvčího Jiřího Ovčáčka na poslední rozloučení s Vlastou Chramostovou smuteční věnec.

Herečka a disidentka v pražském Národním divadle zažila po revoluci návrat poté, co se ji komunistický režim za protirežimní postoje pokoušel dvě desítky let umlčet. Ve zlaté kapličce pak působila téměř dvě dekády. Její první porevoluční rolí zde byla Kněžna Anežka. S jevištěm se úplně rozloučila v roce 2007 Babičkou ve stejnojmenné dramatizaci podle slavné knihy Boženy Němcové.

Možnost projevit úctu a soustrast mohou lidé také v sídle radnice Prahy 2 na náměstí Míru. Chramostová působila v Divadle na Vinohradech, které na tomto náměstí stojí, a později během normalizace se věnovala milované profesi v provizorním bytovém divadle v Čelakovského sadech. Praha 2 proto připravila na městském úřadu kondolenční listiny, kam mohou lidé zapsat své vzkazy. 

Vlastu Chramostovou si připomínají v rodném Brně

S Chramostovou se loučí veřejnost a herečtí kolegové i v Brně, kde se narodila, krátce po válce několik sezon působila a kde i chodila na konzervatoř. „Studovala zde v roce 1941 až 1945, tedy v období nacistické okupace,“ upřesnil její ředitel Pavel Maňásek. „Vyvěsili jsme životopis spolu s fotkou na naší nástěnce cti a černý smuteční prapor na budově školy.“

Černá vlajka visí také na budově Mahenova divadla, tedy scéně Národního divadla Brno. Městské divadlo Brno pak od úterý nabídne veřejnosti na recepci v Lidické ulici kondolenční knihu. Chramostová zde mimo jiné hrála, ještě jako konzervatoristka, v první premiéře této scény (tehdy ještě Svobodného divadla), kterou byla 14. června 1945 Manon Lescaut. 

„Počítáme také s tím, že ve spolupráci s panem ředitelem Stanislavem Mošou zde v den pohřbu, tedy v pondělí 14. října, od devíti ráno umožníme občanům vzdát poctu statečné a mimořádné ženě položením květin či zapálením svíček ve dvoraně divadla,“ doplnila k pietě za Vlastu Chramostovou v městském divadle  brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 18 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...