Po osmdesátých letech nezůstaly jen paneláky, ale i veslařský kanál nebo kreativní melouchy

I když dominantou stavebnictví osmdesátých let byla hlavně panelová sídliště, přes všechna úskalí se dostalo i na experimenty. Osobní vzpomínky architektů, ale třeba i vedoucího stavebního úřadu na tehdejší dobu shromáždil v knize rozhovorů historik architektury Petr Vorlík.

„Knihu jsme koncipovali tak, aby ukázala různá témata, různé oblasti, od obecných témat rehabilitace struktury města přes památkovou péči až po experimenty, jako je třeba ekologická architektura. A chybět nemůže alespoň krátké naťuknutí teorie,“ shrnul obsah knihy její editor Petr Vorlík.

Podle něho se architektura osmdesátých let odehrávala na dvou kolejích. Tu hlavní přinesla normalizace a zprůmyslnění stavebnictví, kdy se průmyslově vyráběly skelety a panely. „Důraz se kladl na kvantitu, pokrytí potřeb obyvatelstva, což byl v podstatě dozvuk experimentu šedesátých let,“ poznamenává Vorlík.

Plnit plán

Budovy ústředí KSČ nebo prominentní zdravotnická zařízení měly sice zajištěné investice, ale i na ně doléhala liknavost systému. „Největší tlak, kterému architekti čelili, byly dodavatelské řetězce a potřeby splnit socialistické plány na počet bytů a výstavbu vybavenosti,“ upřesňuje Vorlík.

Rozhovory ale přinesly zajímavý poznatek, že ideologický vliv na architekty si téměř nikdo nevynucoval. Na rozdíl třeba od staveb padesátých let, které víceméně musely splnit měřítka socialistického realismu, ale i oproti stavbám z dvou necelých následujících desetiletí, do nichž se promítla snaha přiblížit se mezinárodnímu stylu a slovo měla i inspirace meziválečným funkcionalismem.

Tlak, že by nová stavba měla vypadat „normalizačně“, oslovení projektanti či architekti víceméně nezaznamenali. „Ale na druhou stranu postavit z těch unifikovaných dílců něco kreativnějšího byla docela velká výzva. A i o tom ta kniha je, jak se architekti pomocí improvizace, kreativity, experimentu vyrovnali s tím, že museli z často banálních dílců vytvořit zajímavou architekturu, o kterou usilovali,“ dodává Vorlík.

Nejsou panely jako panely

Opomenout nelze ani zapojení veřejnosti do výstavby. Stát nestíhal, a tak stavěli anebo zvelebovali veřejný prostor i lidé při dobrovolně povinné Akci Z. A po večerech a víkendech navíc sháněli materiál a svépomocí stavěli své vlastní domy.

Vorlík upozorňuje, že třetina poválečné výstavby vznikala individuálně. Ta soukromá znamenala kreativní melouch pro architekty a projektanty. Dostali se tak k zajímavějším nápadům, než jim dovolovalo třeba zaměstnání v projektových ústavech.

Parter nového Barrandova patří k těm povedenějším
Zdroj: Petr Merta/ČTK

Nápady šlo protlačit i do zdánlivě unifikovaných sídlišť. Zejména v podobě mobiliáře či třeba prodejen. Za povedené partery označuje autor ty nové na Barrandově nebo z druhé etapy Jižního Města v Praze. Signalizují určitý přelom, kdy se začínají prosazovat představy mladší generace architektů, kteří už nejsou jednoznačným zastáncem zprůmyslnění a mezi skelety a panely hledají vlastní cesty.

Jako příklad technicistní architektury ovlivněné Západem jmenuje veslařský kanál v Račicích nebo skokanské můstky v Harrachově. Už tehdy se také začalo v architektuře uvažovat ekologicky. Využití se hledaly třeba pro solární panely, energii z nich využívaly bazény v Břeclavi a Tachově nebo kulturní dům v České Lípě.

„To je skupina staveb, která mi přijde neobyčejně zajímavá. Mimořádné zakázky často znamenají velkou improvizaci, dotlačit dodavatele, aby vytvořili něco atypického,“ oceňuje Vorlík.

Sídliště ne, raději řemeslníka

Postmoderní a hi-tech architektura, zájem o ekologii, inspirace zahraniční literaturou byly signálem určitého dobového uvolnění. Revize dříve prosazovaných myšlenek na podobu města přispěla třeba k záchraně činžáků na pražském Žižkově. I když rozsáhlou asanaci staré zástavby definitivně stopla až sametová revoluce, přibrzdily ji ještě dříve protesty tehdejší mladé generace architektů a projektantů.

Na vzporu proti záměru proměnit Žižkov na sídliště vzpomíná v knize architekt Ivan Vavřík. Spolu s kolegy publikoval manifest a jako projev nesouhlasu s chystaným barbarstvím symbolicky zapálil model Žižkovského vysílače. „Měli jsme to jako střet historie, tradice a krásy vůči brutalistické komunistické politice,“ vysvětluje. „Přestavba Žižkova není myšlenka až sedmdesátých nebo osmdesátých let, už s tím začali levicoví architekti ve třicátých letech,“ připomíná.

Paneláky nakonec nenahradily chátrající pavlače a byty bez vlastního sociálního zařízení i proto, že se takové nápady ukázaly neefektivní. „Spočítali jsme, že s panelákem jsou dvakrát dražší, než když sem vezmeme řemeslníka, který udělá nový stoupačky a elektřinu a opraví ten byt,“ tvrdí Vavřík.

Nový program modernizace bytového fondu nastartovala proměna nedalekých Vinohrad. „Tam byly i některé kuriózní věci, který si lidi dodělávali sami, třeba v tloušťce zdi byl záchod,“ prozrazuje architekt Vladimír Krátký. Titulek jeho rozhovoru v knize o zmíněné době ledacos napoví: Tenkrát, kdo namaloval do projektu cihelnou zeď, tak byl frajer.

Jsou to nenápadné projekty, ale hezky vyjadřují dobu, která se od modernistického ‚všechno zboříme a postavíme tady nové skvělé zářivé město‘ posunula k péči. Osmdesátá léta s něčím takovým začala a my z toho dodnes těžíme, protože v devadesátých a nultých letech se na to navázalo.
Petr Vorlík

Rozhovory s pamětníky podle něho pomohly k informacím, které se nedají dohledat v archivech nebo dobové literatuře, kde se musí číst spíše mezi řádky. Kniha s pětatřiceti interview navazuje na dvě předchozí publikace: jedna se věnovala (a)typickým stavbám a fenoménům na sklonku normalizace, druhá nerealizovaným a utopickým dobovým vizím.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 21 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...