Po proměně. Cenu Franze Kafky převzal Pierre Michon

Nahrávám video

Francouzský spisovatel Pierre Michon obdržel Cenu Franze Kafky. Stal se tak devatenáctým laureátem tohoto mezinárodního literárního ocenění. „Cítím se šťastný a zároveň vyděšený, že přebírám tuto cenu,“ přiznal autor. Předání pro něj bylo příležitostí poprvé navštívit Prahu, kterou má, i díky četbě Kafky, zapsanou jako „místo záhad, strachu, zázraku a bídy“.

Do země galského kohouta Kafkova cena poputuje teprve podruhé, v roce 2007 ji získal dnes již zesnulý básník a esejista Yves Bonnefoy. Díla čtyřiasedmdesátiletého Michona jsou podle nakladatelství Paseka žánrově obtížně zařaditelná a vyznačují se poetickou obrazností a náročným, pečlivě cizelovaným stylem.

Do češtiny byla zatím přeložena jen jedna jeho kniha – originálních variací na příběhy středověkých legend Opati, v originále vyšla v roce 2002. S Opaty a také se svou prvotinou Vies minuscules (Malé životy), kterou publikoval až v osmatřiceti letech, české čtenáře seznámí ve středu vpodvečer ve Společnosti Franze Kafky.

V reakci na udělení ceny, kterou Michon společnosti zaslal, zmínil, že k dílům, která mu učarovala, patří Kafkova povídka Proměna. „Cena Franze Kafky proměňuje i mě samotného. Nemění mě v nestvůrný hmyz jako ubohého Řehoře. Rostou mi díky ní z rukou peří a křídla. Že bych se měnil na holuba ze Staroměstského náměstí? Nebo snad jakousi kavku? Kdepak, spíše se jedná o moudrého ptáka, pěnkavu či konopku, vážného vítěze v ornitologické soutěži,“ uvedl laureát.

  • Mezinárodní literární ocenění uděluje Společnost Franze Kafky ve spolupráci s hlavním městem. Cena je udílena od roku 2001.
  • Posláním Ceny Franze Kafky je ocenění umělecky výjimečné literární tvorby současného autora, jehož dílo oslovuje čtenáře bez ohledu na jejich původ, národnost a kulturu, tak jako dílo Franze Kafky.
  • Cena je udělována za celé dosavadní dílo. Může ji získat pouze žijící autor prozaického, básnického nebo dramatického díla, které bylo vydáno knižně a alespoň jedna publikace byla přeložena do češtiny.
  • Mezi nositeli Kafkovy ceny jsou čeští zástupci Ivan Klíma, Arnošt Lustig, Václav Havel a Ivan Wernisch. Cenu získali také tři laureáti Nobelovy ceny za literaturu: rakouská spisovatelka Elfriede Jelineková, britský autor Harold Pinter a rakouský literát Peter Handke.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 19 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...