Po tatovi píše Arnošt Goldflam hlavně o mamince, dost si vymýšlí

Nahrávám video

Dramatik, režisér, spisovatel a herec Arnošt Godlflam vydává novou knihu povídek. Uvádí ji slovy: Věnováno vzpomínce na moje dětství, mého tatu a hlavně maminku. V textech se vrací do klukovských let v brněnské židovské rodině.

Arnošt Goldflam do své rodiny nechal nahlédnout už před devíti lety knihou Tata a jeho syn. Zamýšlel ji jako omluvu svému otci, s nímž měl často spory o své budoucnosti. Později ale prý pochopil, že to s ním rodič myslel jen dobře. 

„S maminkou jsem žádné spory neměl, protože ona byla strašně hodná a měli jsme se moc rádi,“ vysvětluje, proč nenapsal vzápětí i knihu věnovanou své matce, která zemřela, ještě když Arnošt Goldflam neměl ani po maturitě. K zapsání vzpomínek ho nakonec přesvědčila jeho žena, výtvarnice a scénografka Petra Goldflamová Štětinová, která nové povídky navíc doprovodila ilustracemi.

Deset procent pravdy

Autor přiznává, že příběhy v knize Hlavně o mamince jsou spíš dílem jeho fantazie než záznamem skutečnosti. „To záleží na tom, co mně zrovna přišlo,“ říká.

„Vzpomněl jsem si, jak jsem cestoval po světě, a najednou se mně do toho promítla maminka. Třeba když jsem měl čtení ve Lvově, odkud pocházela. Nebo když jsem v Izraeli zjistil z telefonního seznamu, že mám v Tel Avivu nějakého příbuzného, tak se mně to tak spletlo všechno dohromady. Nebo jsem si vzpomněl, jak mně doma říkali, že když byla malinká, tak ji kousnul pes, tak jsem si k tomu vymyslel příhodu,“ prozradil. Kdo by chtěl v knize hledat věci, které se skutečně udály, najde jich prý zhruba deset procent. 

Povídkový soubor Hlavně o mamince by měl vyjít 8. února. Arnošt Goldflam píše povídky pro dospělé čtenáře i příběhy pro děti. Je také autorem divadelních her. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...