Počátky zla jsou v rodině, říká Mornštajnová k novému románu Les v domě

Nahrávám video

Deset let od své prvotiny vydává Alena Mornštajnová šestý román pro dospělé čtenáře. Jedna z nejprodávanějších autorek přichází podle nakladatele s nečekaně mrazivým příběhem. Pro Les v domě si vybrala tíživé téma, těm se ale nevyhýbala ani ve svých předchozích titulech.

Do literatury vstoupila Mornštajnová v roce 2013 Slepou mapou. Třígeneračním příběhem žen z jedné rodiny se prolíná mnoho zvratů, traumat a tajemství, jak je přineslo nepokojné dvacáté století.

Největší popularitu spisovatelce přinesl o pět let později bestseller Hana, v němž titulní hrdinku vystavila věznění v koncentračním táboře i ztrátě blízkých při tyfovém moru. Předposlední vydaný titul Listopád dystopicky rozehrává situaci v Československu, kde se nezdařilo sametovou revolucí zvrátit dějiny k demokracii.

Svými příběhy se tak Mornštajnová pomalu přibližuje současnosti. Nejnovější román Les v domě začíná v devadesátých letech. Myšlenka na tento příběh se vynořila během psaní Listopádu.

„Zjistila jsem, že plynule přecházím z jedné knihy do druhé, protože během psaní jedné knížky mě napadne něco, co se do této knížky nehodí, a začnu nad tím tématem přemýšlet,“ poznamenává spisovatelka, že obdobně propojené jsou i její další tituly.

Překvapilo mě, že čtenáři jsou vyděšení

Les v domě
Zdroj: Host

O prvních reakcích na Les v domě říká: „Překvapilo mě, jak jsou z toho čtenáři vyděšení, protože mám dojem, že v dnešní záplavě detektivních příběhů, kde je všude po kolena krve, tak ten můj příběh vlastně zas až tolik v této rovině není. Ale je pravda, že po emocionální stránce může někoho silněji zasáhnout.“

Anotace ke knize nastiňuje neutěšené rodinné prostředí: Matka utíká před odpovědností k milencům a alkoholu, otec zmizel a děvčátko, jemuž neřeknou jinak než cácora, zůstalo viset na krku nevraživé babičce, která je přesvědčena, že vše špatné lze v životě vyhubit jako žravé plzáky v jejím zahradnictví. „Žádné tajemství ale není pohřbeno tak hluboko, aby se nedalo vykopat,“ naznačuje nakladatelství.

„Tématem knížky je zlo a lži. Začalo to ve mně bublat z pocitu, že zla je kolem nás v poslední době hodně a že všichni mají pocit, že musí své frustrace ventilovat na sociálních sítích a obracet je vůči ostatním lidem. Říkala jsem si, o co by se nám žilo lépe, kdybychom byli jeden vůči druhému tolerantnější a snažili se zlo omezit. Říkala jsem si, kde se bere? A došla jsem k závěru, že počátky jsou možná i tak trochu v rodinných vztazích, v tom, jaké má člověk zázemí,“ přiblížila Mornštajnová.

Dopřávám si volnost psát, co mě zajímá

Dodává, že každá kniha by měla ve čtenáři něco zanechat, i díky tomu, že přemýšlí nad nedoslovnými motivy. Po úspěchu románu Hana se obávala, že bude muset pořád opakovat podobné příběhy, aby naplnila očekávání čtenářů.

„A já jsem chtěla, aby každá moje knížka byla úplně jiná, takže jsem se na knize Tiché roky, která potom vyšla, přesvědčila, že to mí čtenáři dokáží snést, a od té doby si dopřávám volnost zpracovávat témata, která zajímají mě, a doufám, že budou zajímat i čtenáře,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 20 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...