Pohled z kláštera přišel na 78,5 milionu korun. Kokoschkův obraz vytvořil český aukční rekord

Nahrávám video

Česko má nový aukční rekord. Postaral se o to Oskar Kokoschka, jehož dílo Praha – Pohled z křížovnického kláštera se prodalo za 68 250 000 korun. Včetně patnáctiprocentní dražební přirážky potom kupec zaplatí 78,5 milionu. Dosud byl rekord o půl milionu nižší. Za 78 milionů včetně přirážky – která byla navíc vyšší než v Kokoschkově případě – byl letos na jaře vydražen Kupkův obraz Plochy příčné II.

Vyvolávací cena Kokoschkova Pohledu z křížovnického kláštera v dražbě v pražském Mánesu, kde ho nabídla společnost Adolf Loos Apartment and Gallery, činila 68 milionů korun. Dosud nejdražší dílo rakouského malíře prodané v Česku byl obraz Praha vydražený před dvěma lety za 52 milionů korun. Jeho díla se ale na českých aukcích objevují jen vzácně.

Obraz Praha – Pohled z křížovnického kláštera namaloval Oskar Kokoschka po svém příchodu do Prahy v pozdním létě 1934 a patří do cyklu jeho pražských vedut. Malíř jej tvořil z malého balkonu křížovnickém konventu na Starém Městě. Prahu odtud maloval téměř tři týdny. V Československu malíř žil a tvořil mezi lety 1934 a 1938, po Mnichovu musel uprchnout.

Pohled z křížovnického kláštera byl v říjnu 1934 poprvé vystaven v Mánesu, tedy v prostorách, kde nyní získal nového majitele. Šlo o první aukční prodej tohoto díla.

Kokoschkovy obrazy malované z různých míst v Praze, například ze Strahovského kláštera, ze zahrady Kramářovy vily, z obou břehů Vltavy a dalších míst, jsou součástí významných sbírek v Česku i zahraničí. Za nejdůležitější pražské veduty označila aukční síň vedle právě vydraženého Pohledu z křížovnického kláštera také obrazy Praha – Karlův most, který vlastní Národní galerie, a Praha – Hradčany a Petřín.

Oskar Kokoschka odsunul na druhé místo v seznamu nejdražších děl vydražených v Česku Františka Kupku. Dosavadní rekord byl z letošního května, kdy se Plochy příčné II vydražily za 65 milionů korun a s dvacetiprocentní aukční přirážkou zaplatil kupec 78 milionů. Předtím bylo nejdražším v Česku vydraženým obrazem jiné Kupkovo dílo, totiž Série C I. (Protihodnoty), které se v roce 2016 prodalo za 62 milionů korun.

Rakouský malíř a grafik Oskar Kokoschka se proslavil svéráznou krajinomalbou a portréty, které jsou psychologickými studiemi charakterů a emocí zobrazovaných postav. Kokoschka, přední představitel expresionismu, psal ale také básně a divadelní hry.

Ve své době se jeho osobitá tvorba nesetkala s pochopením, dnes patří obrazy Oskara Kokoschky na aukcích mezi nejdražší. V říjnu 2019 se jeho dílo Praha – Pohled z křížovnického kláštera stalo nejdražším obrazem vydraženým v Česku, kupec za něj včetně přirážky zaplatil 78,5 milionu korun.

Kokoschka se narodil 1. března 1886 v rakouském Pöchlarnu v rodině zlatníka českého původu, ale už od dětství žil ve Vídni. Tam také vystudoval Univerzitu užitého umění, na níž byl jedním z jeho učitelů malíř Gustav Klimt.

Po bouřlivém vztahu s Almou Mahlerovou, vdovou po slavném skladateli a múzou řady umělců té doby, se Kokoschka v roce 1915 dobrovolně přihlásil na frontu, kde utrpěl vážné zranění hlavy.

Ve 20. a 30. letech procestoval velkou část Evropy a sever Afriky. V roce 1933 vystavoval v Praze, kam se přestěhoval po matčině smrti v roce 1934 a kde se seznámil s Oldou Palkovskou, s níž se později oženil. V Čechách portrétoval i prezidenta Masaryka, napsal hru o Komenském a namaloval řadu obrazů. Zůstal až do října 1938, kdy musel uprchnout, protože jej nacisté ocejchovali jako „zvrhlého umělce“. Do Prahy už se pak malíř na rozdíl od své ženy nikdy nevrátil. Během svého pobytu v Praze ale Kokoschka namaloval 16 obrazů.

Kokoschka ve 40. letech pobýval v Anglii, kde získal i britské občanství (v roce 1975 ale znovu přijal občanství rakouské). Na přelomu let 1940 a 1941 pranýřoval strůjce mnichovské dohody, tedy i představitele Anglie, alegorickým obrazem Červené vejce s karikaturami Hitlera a Mussoliniho. Od 50. let žil ve Švýcarsku, kde také v únoru 1980 zemřel.

V roce 1968 maloval Kokoschka obraz Žáby, jímž navázal na své ilustrace Aristofanova stejnojmenného dramatu. Žáby tupě zírající do tmy, zatímco za nimi nad západním obzorem ještě stojí slunce, se mu staly symbolem lidské hlouposti, neschopné odlišit lež od pravdy. Když se dozvěděl o okupaci Československa, připsal na zadní stranu obrazu: Praha, srpen 1968 – soumrak Evropy.

Oskar Kokoschka (1909)
Zdroj: Leopold Museum/Wenzel Weis

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...