Pokryl australské pobřeží i mrakodrapy. Ve věku 84 let zemřel umělec Christo známý zahalováním staveb

Ve věku 84 let v neděli ve svém newyorském domě zemřel výtvarný umělec Christo, který se po celém světě proslavil zejména zahalováním staveb textiliemi. Informovala o tom jeho kancelář, přičemž neuvedla příčinu smrti.

Zesnulý konceptuální umělec se narodil v Bulharsku jako Christo Vladimirov Javašev. V roce 1957 odešel do Prahy, odkud pak utekl do Vídně. Proslavil se v uměleckém páru se svou manželkou Jeanne-Claude, která zemřela v roce 2009.

Látkou pokryli oba výtvarníci mrakodrapy, část australského pobřeží, římské hradby, živé stromy či pařížský most Pont Neuf. Jejich zakrytí berlínského Říšského sněmu přilákalo v roce 1995 desetitisíce diváků. V následujících dvou týdnech se na budovu skrytou ve 100 tisících metrech čtverečních blýskavé fólie přijelo podívat dalších pět milionů lidí z celého světa.

Smyslem celé akce bylo podle umělců ukázat jedinečnost skutečnosti, která pomíjí. Snaha upozornit na pomíjivost se ostatně nese celým dílem tohoto uměleckého páru, který se poznal koncem 50. let na studiích v Paříži.

Po plovoucích pontonech se prošlo přes milion lidí

Velkou pozornost upoutal Christo před čtyřmi lety svým projektem plovoucích barevných pontonů, které na dva týdny spojily města u severoitalského jezera Iseo. Prošlo se po nich celkem 1,3 milionu lidí.

„Christo prožil svůj život naplno, nejen že vymýšlel věci, které se zdály být nemožné, také ty věci realizoval,“ uvedla po umělcově smrti jeho kancelář. „Díla Christa a Jeanne-Claude sbližovala lidi skrze společné prožitky po celém světě, a jejich tvorba nadále žije v našich srdcích a našich vzpomínkách,“ citovala z prohlášení agentura AP.

Loni na jaře média informovala o novém Christově projektu, který měl být podle původního plánu zrealizován minulý měsíc. Pod látkou měl na několik dní zmizet Vítězný oblouk v centru Paříže. Christův tým v pondělí uvedl, že instalace ve francouzské metropoli bude k vidění v září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
včera v 12:32

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...