Policisté z kriminálky se na vás nikdy nevykašlou, oceňuje Vetchý. Od září naposledy řeší Případy 1. oddělení

Nahrávám video

Po šesti letech se vrací divácky oblíbená seriálová mordparta. Případy 1. oddělení jsou ve třetí, a prý definitivně poslední sérii založeny opět na skutečných kriminálních činech. Třináct nových epizod začne Česká televize vysílat v pondělí 5. září. Personálně mírně obměněný tým pražské kriminálky povede vyšetřovatel Tomáš Kozák v podání Ondřeje Vetchého. Ten se od podzimu objeví na obrazovkách také v cyklu Česká detektivka jako průvodce historií tohoto literárního žánru.

Předchozí řady pravidelně lákaly k obrazovkám 1,7 milionu diváků. Ondřej Vetchý patřil k těm, kteří si přáli, aby se Případy 1. oddělení neuzavřely druhou sérií, ale dočkaly se ještě pokračování.

Příležitost pro napsání nových dílů nastal po odchodu skutečného šéfa pražské mordparty Josefa Mareše od policie. Mareš je spolu s novinářem Janem Malindou autorem scénáře už k prvním dvěma řadám, scenáristicky se podílel také na prequelu Případů – neméně divácky úspěšném seriálu Devadesátky.

Alter ego Josefa Mareše

Ondřeje Vetchého s Josefem Marešem pojí přátelství. Potkali se při natáčení dramatu Nevinnost, kde elitní policista působil jako poradce. Když Mareš psal svůj scénáristický debut, tedy první řadu Případů 1. oddělení, jako své seriálové alter ego si vybral právě Vetchého.

„Měl jsem strach, že ten jeho obrovský potenciál nebude úplně vytěžený,“ obával se prý Vetchý po Marešově odchodu z kriminálky. „Dělal jsem ještě ověřovací pokusy, pustil jsem si znovu jednotlivé díly, a zjistil jsem, že to funguje jako dobře namazaný stroj. Znovu jsem zavolal Pepíkovi a prosil ho, ať to přehodnotí, že nějakým způsobem to může posloužit i jako katarze jeho rekvalifikace do civilního života.“

Ta se ostatně promítá i do scénáře. „Myslím, že to, že se pokusil reflektovat i svůj odchod od policie na pozadí jednotlivých příběhů, bude velká přidaná hodnota,“ nepochybuje Vetchý. Mediálně známou osobností se totiž ve třetí řadě stane i major Kozák.

Tým posílí žena a vrátí se „padouch“ Korejs

V třetích Případech 1. oddělení podle Vetchého diváci dostanou, po čem volali, ale trochu v jiné podobě, protože v seriálové mordpartě došlo k personální obměně, což se odráží ve vztazích na pracovišti i vyšetřování. Druhá série skončila odchodem seriálového „padoucha“, šéfa Korejse v podání Miroslava Hanuše, do důchodu navíc odešel doyen Plíšek, jehož hrál Boleslav Polívka.

Nově tým pražské kriminálky naopak posílí vyšetřovatel Netík, jehož ztvární slovenský herec Juraj Loj, a mezi operativce přibude první žena v dosud mužském kolektivu. Role kapitánky Čulíkové je hereckou příležitostí pro Barboru Bočkovou.

Vetchý věří, že na trochu jiné složení mordparty si diváci zvyknou. „Moc je prosím, aby tomu dali šanci, dočkají se nejen svého milovaného Plíška, ale i svého méně milovaného Korejse,“ naznačil, že některé postavy se do seriálu částečně vrátí.

Případy 1. oddělení (třetí řada)
Zdroj: ČT/Lukáš Oujeský

Nemusel jsem předstírat, že neumím s počítačem

Pro představitele majora Kozáka bylo natáčení třetí řady o to náročnější než dvě přechozí, protože zároveň musel překonávat dlouhodobé zdravotní potíže. Na postavě Kozáka znát být nemohly. Major má ostatně dost svých starostí. Během šesti let, které v seriálovém čase uplynuly od konce druhé řady, se na pražském 1. oddělení totiž změnilo mnohé.

Manažerský titul MBA je více než kriminalistická praxe. Porady se vedou po Skypu, zavedly se elektronické knihy jízd a excelové tabulky na vše. „Pro Kozáka je to veliký problém. Je to tradiční policista, který používá tradiční metody. Tiskárna a psací stroj jsou pro něj strop toho, co je schopen obsáhnout. A to se týká i mě,“ přiznává Vetchý. V roli majora Kozáka prý proto nemusel předstírat, že neumí moc pracovat s počítačem.

Vyvíjí se ale také vyšetřovací metody. Věrohodnost policejní práce je jedna z věcí, které nejen diváci na Případech 1. oddělení oceňují. Postupy kriminalistů tvůrci do detailů neodhalují, aby seriál nesloužil jako návod potenciálním pachatelům. Nicméně i v nových epizodách platí, že zpracovávají skutečné případy. Ty mediálně známé i ty méně sledované.

Šokuje mě, co jsou si lidi schopni udělat

Ondřej Vetchý přiznává, že byl v nejednom z případů šokován brutalitou pachatelů. „Když vidíte, jaké hrůzy jsou si lidi schopní navzájem dělat, tak je to šokující a lezou vám oči z důlků. Třeba, když při rekonstrukcích naprosto neosobně a cynicky popisují, jak tu kterou vraždu provedli. Někdy u toho mají dokonce pocit, že jsou vlastně dobří, výjimeční. Ztráta lidského rozměru a lidské sounáležitosti je neuvěřitelná,“ konstatuje.

Vetchý patří k hercům v současnosti nejčastěji obsazovaným v tuzemských televizních počinech do rolí vyšetřovatelů. Sám obdivuje ty skutečné. „Fascinuje mě na policistech, kteří pracují na kriminálce, že když se dostanete do nesnází, tak se na vás nikdy nevykašlou. Stejně jako záchranáři, hasiči, vojáci a jiní policisté. A i kdyby se jim nepodařilo případ objasnit, tak je bude celý život doprovázet,“ domnívá se.

„Jsem z ranku lidí, kteří se na to taky nevykašlou. A kdybych byl policista, myslím si, že bych asi – přestože to může znít nadneseně – mezi ty chlápky patřil,“ vysvětluje si, proč jsou role policistů v jeho filmografii poměrně časté.

Průvodce Českou detektivkou

Kriminálními případy se bude Ondřej Vetchý na podzim zabývat nejen jako major Kozák. Stane se tak průvodcem nového dokumentárního cyklu Česká detektivka. Nový pořad mapuje oblíbený literární žánr od jeho zrodu po současnost.

„Miluju detektivky, kde jako čtenář nebo divák dostávám stejné indicie jako vyšetřovatel,“ přiznává Vetchý. Napětí z postupného sledování stop mu prý poskytly příběhy od Josefa Škvoreckého či Jana Zábrany. „Naopak v kriminálkách, kde pachatele znám, mě snaha ho dostihnout a to, jak on je schopen unikat před spravedlností, spíš iritují,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...