Poslechněte si dosud neznámou nahrávku prezidenta Masaryka. Jeho hlas uchoval voskový váleček

Nahrávám video

Dosud nezveřejněnou nahrávku části projevu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka ve středu představilo Národní muzeum. Řeč přednesl 7. března 1930 v den svých osmdesátých narozenin na Pražském hradě. Záznam se dochoval na voskovém válečku, který se později dostal do Československého rozhlasu.

Projev „o potřebách národa a státu“, který zazněl ve Vladislavském sále, byl ve své době přepsán a zveřejněn v tisku. Nahrávka, která zaznamenala zhruba polovinu projevu, však přináší i dosud neznámou pasáž.

TGM v této části děkuje poslancům a senátorům za únorové přijetí dvou zákonů k uctění prezidenta. Prvním byl Zákon o zásluhách T. G. Masaryka, druhým zákonem pak bylo Masarykovi ze státního rozpočtu věnováno dvacet milionů korun k využití podle uvážení.

Poslechněte si unikátní nahrávku:

Filip Šír z digitalizačního oddělení Národního muzea upozornil na to, že prezident Masaryk neměl rád, když ho nahrávali, zvukových záznamů tedy neexistuje mnoho. I okolnosti nálezu fonografického válečku jsou kuriózní. Šlo například o zvláštní formát.

„Je to voskový, hnědý váleček, atypický, 14 centimetrů, který zaznamenal 15 minut. Normální komerční válečky měly tři až čtyři minuty. Navíc tento váleček můžeme přirovnat k diktafonu, záznam z něj měl být později smazán. Správně by ten záznam prostě neměl existovat,“ řekl Šír.

Přesto se pak váleček dostal do Československého rozhlasu a v šedesátých letech putoval do Národního muzea, kde ho po více než půlstoletí přehráli a digitalizovali s pomocí zařízení Endpoint.

Voskový váleček s projevem TGM
Zdroj: Národní muzeum

Muzeum věří v další objevy

V projevu Masaryk hovořil o podobě demokracie, tehdejší krizi, ale i potřebě lepšího financování vědy a reformy školství. V části zaznamenané pouze písemně promlouvá také o zdravotnictví či zahraniční politice.

„Obsah je zajímavý v tom, jak je nadčasový, jak Masaryk civilním a moudrým způsobem definoval, co je třeba učinit pro rozkvět republiky,“ podotkl ředitel muzea Michal Lukeš.

Zástupci muzea doufají, že se v budoucnu podaří objevit i další část projevu. Upozornili, že digitalizace zvukových záznamů je jednou ze současných priorit muzea, hlavní etapa má začít příští rok.

Ve fonotéce Českého muzea hudby je podle Filipa Šíra na 100 tisíc zvukových nosičů. V budoucnu by díky moderním technologiím mohly být objeveny a digitalizovány například záznamy operních pěvců z počátku dvacátého století a další historické skvosty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 11 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...