Poslední momenty tradiční střední Evropy. Fotograf zachytil mizející svět

Proměny venkova za posledních padesát let zachytil na svých snímcích Péter Korniss. Jeho celoživotní téma mu vyneslo Pulitzerovu cenu nebo druhé místo na World Press Photo. Maďarský fotograf, který loni oslavil osmdesátiny, zachytil minulost i současnou podobu tradičního života ve střední Evropě. Jeho výstava v prostoru pražské Staroměstské radnice nese název Touha po věčnosti.

Fotograf v Praze představuje své celoživotní dílo, díky němuž se tradiční maďarský, slovenský, rumunský, český i polský venkov dočkal alespoň fotografické věčnosti. Korniss upozorňuje, že všechno vlastně začalo v roce 1967 v tančírně transylvánské vesnice Szék, která kdysi ležela v maďarském, dnes rumunském teritoriu. Tam prý prožil osudový okamžik, když si uvědomil, že je právě svědkem posledních momentů odcházejícího světa. 

„Věděl jsem, že to, na co se dívám, je už včerejšek. Můj cíl byl jasný: uchovat to,“ popsal svůj tehdejší pocit. U tématu tradičního života na venkově pak zůstal následujících padesát let. Fotografoval lidi při práci, během oslav nebo při běžných domácích činnostech.

Neustálá migrace

Systematicky se věnoval také psychosociálnímu jevu, který se teprve měl stát jedním z důležitých rysů života postkomunistických zemí Evropy, takzvaným hostujícím dělníkům neboli gastarbeiterům.

Korniss léta fotografoval obrazový příběh maďarského venkovana, který podobně jako čtvrt milionu dalších jeho rodáků týden co týden odjížděl ze své vsi za prací do hlavního města, aby se na víkend zase vrátil domů, potěšil se s rodinou, polem a zahradou, zahrál si karty v místní hospodě, a potom zase odjel žít v městské ubytovně či maringotce, až nakonec dochází k poznání, že doma se vlastně necítí tam ani tam.

Nahrávám video

Stejné pocity vykořenění mají v současnosti podle Kornisse také Češi, kteří přes týden pracují v Německu či Rakousku, nebo Poláci pracující přes týden naopak zase v České republice, anebo Ukrajinci pravidelně se vracející na svátky, ale i na sezonní zemědělské práce domů k rodinám z Česka, Slovenska, Maďarska, Německa. Neustálá migrace se dnes stala průvodním jevem života Evropy, míní fotograf.

Výstava je rozdělena do pěti částí, hlavním kritériem je čas. První část Minulost je z 50. a 60. let, kdy Korniss nalézal tradiční nedotčené oblasti, druhá část Migrace mezi venkovem a městem zachycuje život gastarbeiterů, třetí se věnuje politicko-společenské proměně v letech 1989 až 2017 a poslední dvě tradicím a současnému životu vesničanů.

Do Česka jezdí Korniss 20 let jako člen poroty Czech Press Photo

Korniss je držitel maďarského titulu Národní umělec, Kossuthovy ceny či Pulitzerovy ceny. Byl také členem mezinárodních porot světových soutěží World Press Photo a Pictures of the Year. Do České republiky přijížděl 20 let jako člen mezinárodních porot soutěže Czech Press Photo. Jako jedinému z porotců mu byla udělena zvláštní pocta – Czech Press Photo Award za mimořádný přínos české a slovenské fotografii.

„Dnes fotí každý. Vezmete si svůj mobil a jenom klikáte. Fotografování už nevyžaduje tolik dovedností jako dřív. Myslím si, že důraz se teď klade na to, co chcete snímkem vyjádřit a jaké jsou vaše myšlenky. Hodně záleží na osobnosti fotografa a jeho důvěryhodnosti,“ uvažuje fotograf. Výstava Touha po věčnosti bude přístupná do 28. června. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...