Práce policie se změnila, Mareš zavzpomínal na poslední kauzy. Vrací se Případy 1. oddělení

Ve třetí řadě úspěšného kriminálního seriálu Případy 1. oddělení se ve třinácti dílech vracejí známí hrdinové po šesti letech s novými kauzami v nové době. Třetí řada, opět inspirovaná skutečnými policejními případy, odstartuje v pondělí 5. září ve 20:10 hodin na ČT1.

V nové sérii se staré potkává s novým. Základní tým 1. oddělení se znovu pouští do práce, v oboru se ale mnohé proměnilo. Pachatelé jsou sebevědomější a odolnější, moderní technologie proměňují chování společnosti. Policie funguje spíše jako firma, kde manažerský titul MBA znamená víc než kriminalistická praxe.

Původním záměrem tvůrců bylo podle generálního ředitele ČT Petra Dvořáka ukončit celý seriál druhou řadou. Po svém konci u policie si ale scenárista Josef Mareš uvědomil, že by byl schopen dát dohromady ještě několik zajímavých případů. Třetí řada má být poslední, protože víc případů už Mareš jako policista neprožil.

Skutečné případy převedl do scénáře s Marešem novinář Jan Malinda a režie se ujali Peter Bebjak a Michal Blaško. V seriálu se znovu představí Ondřej Vetchý, Filip Blažek, Petr Stach, Miroslav Vladyka, Miroslav Hanuš, Ondřej Malý, Igor Chmela či Sabina Remundová. Do týmu pražské kriminálky navíc nově přibydou Barbora Bočková a Juraj Loj.

Nahrávám video

„Nepopisujeme, neodhalujeme do detailu všechny postupy kriminalistů, aby seriál nedával návod potenciálním pachatelům. Když ale víte, že jsou to skutečné případy, když vidíte, jaké hrůzy jsou si lidi schopní navzájem dělat, tak je to šokující a lezou vám oči z důlků. Třeba když při rekonstrukcích naprosto neosobně a cynicky popisují, jak tu kterou vraždu provedli. Někdy u toho mají dokonce pocit, že jsou vlastně dobří, výjimeční. Ztráta lidského rozměru a lidské sounáležitosti je neuvěřitelná,“ říká představitel Tomáše Kozáka Ondřej Vetchý.

„Ke každému případu jsme měli cenné poznámky, materiály a informace od pana Mareše a byli jsme obeznámeni se všemi příběhy do nejmenších detailů. To nám umožnilo být realitě co nejblíže a bude to určitě vidět. Z většího seznamu skutečných případů jsme vybrali takové, které jsou vždy jedinečné způsobem provedení či způsobem odhalení. Ve výčtu jsou vedle známých událostí jako vražda taxikáře i unikátní, méně známé kauzy,“ vysvětluje Malinda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 15 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...