Pražské jaro uvedlo novinku Overheating. České orchestry se ale kvůli soudobé hudbě nepřehřívají

Nahrávám video

Festival Pražské jaro, který až do 4. června zve na 74. ročník, se vedle klasiky věnuje i soudobé hudbě. Tu českou v programu mimo jiné zastupuje novinka Overheating skladatele Miroslava Srnky. Na Pražském jaru byla uvedena tento týden v evropské premiéře. O skladbě samotné i postavení současné „vážné hudby“ v Česku mluvil v rozhovoru pro Události v kultuře její autor.

Svou skladbu jste nazval Overheating, tedy Přehřívání. Vypovídá o naší současnosti?

Ano. Skladba byla objednaná ke stému výročí losangeleské filharmonie a otázka, kterou jsem si položil, byla: Co se stalo za těch posledních sto let? Název je odpověď.

Sto let si připomněla nejen Filharmonie Los Angeles, ale i republika Československo. Vy jste k tomu napsal do programu: Slavíme tyto události, zatímco všechno kolem nás zůstává přežhavené. O čem přesně je Overheating pro vás?

Snažil jsem se, aby se princip nabývání energie projevil ve formě skladby. Ten konflikt pro mě nejzajímavějším způsobem vyjádřil jeden z mých mladších kolegů, který do komentáře na Facebooku napsal: Pokud ti připadá, že se svět přehřívá, tak bys neměl lítat letadlem do Los Angeles a zpátky.

Jak skladbu přijalo publikum v pražském Centru DOX, kde měla evropskou premiéru v nastudování francouzského Ensemble Intercontemporain?

Měl jsem radost. Z toho, že jsme mohli zase spolupracovat s Ensemble Intercontemporain, a z toho, že v DOX se zabydluje soudobá hudba, protože tamní nový sál je podle mě – co se týče výrazu i technických možností – to nejlepší, co pro soudobou hudbu můžeme v Praze nabídnout.

Jak se vůbec soudobé hudbě u nás daří? Filharmonie Los Angeles spolu se skladbou Overheating uvedla dalších více než padesát nových děl. Bylo by něco takového možné v Česku?

My jsme trošku svázaní tradicí, ve smyslu, že u nás je tradice tolik, že máme skoro problém ji jen udržovat, je nás na to málo, natož se potom věnovat novým věcem. Ve městech jako Los Angeles je samozřejmě úplně jiná situace. Tam bylo ke stému výročí osloveno padesát kolegů, což bylo sice mimořádně hodně, nicméně v jakékoliv jejich sezoně je uvedeno kolem pětadvaceti novinek. To si u žádného z našich orchestrů nedovedeme představit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...