Pražský magistrát vypíše tendr na obnovu podzemí bývalého Stalinova pomníku, chce v něm galerii

Nahrávám video

Praha vypíše veřejnou zakázku na využití podzemí bývalého Stalinova pomníku na Letné. Po rekonstrukci bude v podstavci galerie s dalšími službami. Cena zakázky by neměla překročit padesát milionů korun. Záměr je podle České komory architektů (ČKA) nevhodný a rada by jej měla přehodnotit.

„Stav, ve kterém se vnitřní část nachází, je havarijní a nemůžeme tam pouštět nikoho. Vypadá to tam katastrofálně,“ řekla pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO).

Při hledání místa pro galerii moderního umění mělo město podle ní vytipováno několik lokalit. Nakonec se ale rozhodlo pro bývalý pomník, který by podle Krnáčové musela radnice stejně buď zbourat, nebo opravit. Studii, která bude sloužit jako podklad konkrétního projektu, vytvoří Národní galerie (NG).

Česká komora architektů (ČKA) označila postup vedení Prahy za krajně nevhodný. „Pro dané místo je nutné najít vhodné využití a jemu podřídit řešení celého prostoru včetně širšího kontextu. Ideálním nástrojem je otevřená architektonická soutěž, která přinese Praze různorodé návrhy a názory na řešení místa,“ uvedl člen Představenstva ČKA Milan Svoboda. Dobře zorganizovaná soutěž je podle něj nejlepším způsobem, jak nalézt řešení prostoru i zhotovitele projektu. 

Materiál určí, co v podzemí bude nebo kdo bude nositel programu. Opírat se podle ředitele Národní galerie Jiřího Fajta bude o dřívější stavebně-technickou studii. Na základě studie vytvořené NG začne příprava samotného projektu. Na studii začne NG pracovat hned po podpisu memoranda s hlavním městem.

V prostoru má vzniknout kulturně-vzdělávací centrum, které NG pracovně nazývá centrem současného umění. Má podpořit mladou generaci výtvarníků a zároveň připomenout historii pomníku a totalitního Československa. „Teprve se ale budeme zabývat obsahem. Lokalita má tak obrovskou symbolickou hodnotu, že je třeba ji připomenout. To, k čemu to podzemí sloužilo, nebude zapomenuto,“ řekl Fajt. Při přípravě studie bude NG spolupracovat s Prahou 7, Institutem plánování a rozvoje i památkáři.

Podzemí bude rozděleno do čtyř částí. V jedné z nich vznikne hlavní výstavní sál, pak tu bude prostor pro prezentaci historie místa včetně nerealizovaných návrhů úpravy hrany Letné a další sál by měl představit komunistický totalitní režim.

Hnutí ANO chce postavit primátorce pomník, kritizuje opozice

Poslední by sloužil street art komunitě. Opravena bude i stropní deska. Podle Fajta na povrchu nic nevznikne, veškeré práce se uskuteční v podzemí. Kdy nová galerie začne fungovat, není jasné. Podle Fajta by to ale v případě, že se nevyskytnou žádné komplikace, mohlo být v rozmezí tří až pěti let.

Záměr magistrátu kritizuje vedení Prahy 7. „Je to nepřijatelný postup a je smutné, že je v tom zapojena i NG. Po volbách bude tedy co napravovat, protože jakákoliv oprava tohoto místa musí být maximálně citlivá, dobře projednaná a pouze na základě mezinárodní architektonické soutěže,“ uvedl pražský zastupitel a místostarosta Prahy 7 Ondřej Mirovský (SZ/Trojkoalice), který ho označil za humpolácký a vytýká mu absenci architektonické soutěže.

„Celé to působí tak, že se hnutí ANO snaží na poslední chvíli postavit primátorce pomník,“ uvedl na začátku srpna starosta Prahy 7 Jan Čižinský (Praha Sobě). Krnáčová v úterý výtky Prahy 7 odmítla.

Jeden z největších evropských komunistických monumentů byl po šestileté výstavbě odhalen v roce 1955, kdy se éra uctívání sovětského vůdce, který zemřel v roce 1953, blížila ke konci. V únoru 1956 Stalinův nástupce Nikita Chruščov na 20. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu odsoudil kult Stalinovy osobnosti. I přesto pražští komunisté o odstranění 22 metrů vysokého pomníku rozhodli až začátkem 60. let.

Počátkem 90. let se v prostorách uvnitř podstavce konaly kulturní akce. Největší byla výstava Totalitní zóna, během níž začalo z útrob pomníku zprvu pirátsky vysílat Radio 1, tehdy jako Radio Stalin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 11 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...