Před 80 lety zachránil Mirek Jarku u Šmejkalovy ohrady. A z Rychlých šípů se stal kult

Když ho u Šmejkalovy ohrady Černí jezdci svázali a házeli po něm míčky, vypadalo to s Jarkou Metelkou bledě. Objevil se ale Mirek Dušín, před zlolajníky ho zachránil a zrodilo se nejen přátelství na celý život, ale také legenda. První příběh Jaroslava Foglara a výtvarníka Jana Fischera vyšel 17. prosince 1938 jako komiks v časopise Mladý hlasatel. Přes několik zákazů příběhy o pěti kamarádech přetrvaly dodnes. A chystají se dokonce příběhy nové.

Jaroslav Foglar hledal v roce 1938 kreslíře svých později nesmírně populárních příběhů. A jednoho dne potkal v redakci Mladého hlasatele doktora Jana Fischera. „Sešli se na chodbě a pan Foglar mu říká: 'Heleďte, já bych chtěl něco udělat pro tu mládež. A mám v hlavě takový nějaký seriál. Nechtěl byste mi to kreslit?' Tak on řekl, že jo,“ přibližuje synovec Jana Fischera František Dedek.

Nahrávám video

Přidal i něco ze vzpomínek Fischerova syna, který vyprávěl, jak je otec i s kamarády vzal na zahradu a řekl jim: „Kluci, budete se prát.“ Skupina chlapců se tedy jakoby prala, do čehož Jan Fischer zavelel: „Stop.“ A načrtnul si skicu zápolících chlapců, kterou později dodělal a použil pro příběhy Rychlých šípů.

Byl jsem ježatý, teď jsem plešatý, říká skutečný Rychlonožka

Zdeněk Marek, jeden z kamarádů Fischerova syna, se stal předobrazem postavy Rychlonožky. „Celý život jsem byl ježatý. Celý život. No, teď jsem už plešatý, ale sem tam ještě kousek ježka mám,“ směje se.

Nahrávám video

Série byla natolik úspěšná, že časopis publikoval do května 1941, kdy byl nacisty zakázán, celkem 113 dílů. Pak časopis ze dne na den zmizel z pultů trafik. Po konci války vyšel zákon o zákazu tiskovin, které během ní vycházely, čímž skončil i Mladý hlasatel.

„Po válce, podle úředního nařízení, nesměl vycházet žádný časopis, který vycházel za protektorátu. Musely se jinak jmenovat, mít jiného nakladatele a tak dále. Takže začal vycházet časopis Vpřed, kam Foglar přešel. A tam Rychlé šípy dál vycházely,“ říká knihkupec Tomáš Maděra. Do série přibylo v letech 1946 až 1948 dalších 107 pokračování.

Jaroslav Foglar i Jan Fischer byli odstaveni na vedlejší kolej, psát ani malovat dlouho nesměli. Doktor Fischer se nedožil uvolnění na konci šedesátých let, a tak druhou vlnu příběhů Rychlých šípů už kreslil Marko Čermák.

„To byl rok 68', tehdy se leccos uvolnilo, dokonce směl být Junák, takže byla i redakce Junáka, která fungovala i s mým kamarádem Láďou Havlíčkem. Ten mě upozornil, že pan Foglar vypisuje konkurz na Rychlé šípy. Čekal jsem, jak to dopadne, a pan Foglar řekl, že já,“ vzpomíná Marko Čermák.

Situaci měl tehdy nesnadnou, musel se na Foglarovo přání přizpůsobit stylu svého předchůdce, což pro něj znamenalo veliké trápení. „Málokterý výtvarník by to kvůli své autorské cti podstoupil, já jsem to udělal, protože jsem Rychlé šípy chtěl strašně moc kreslit,“ říká dnes kreslíř.

Kultovní dílo žije

Příběhy Rychlých šípů, jejichž kouzlu propadly celé generace čtenářů, se za 80 let posunuly do roviny kultu. Některé jejich „hlášky“ zlidověly, postavy ožily v divadle i ve filmu. Mravoučnost Foglarových hrdinů, kteří se navzájem poučují o cti, přátelství, odvaze i úctě k přírodě vedla i k řadě parodií, což je však podle literárních vědců dokladem toho, že původní dílo žije.

Autor Rychlých šípů Jaroslav Foglar zemřel v lednu 1999, na výročí 20 let od jeho smrti ale vyjdou nové příběhy pětice sympaťáků. „Pod křídly Akademie Jaroslava Foglara se připravuje vydání 24 nových příběhů kresleného seriálu Rychlé šípy. Budou jak kresebně, tak charakterem příběhu přímo navazovat na dílo Jaroslava Foglara,“ slibuje člen Oldskautů Prahy 2 Slavomil Janov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 20 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...