Před sto lety vyšel Krvavý román, pocta braku a představivosti

Nahrávám video

Před sto lety začal Josef Váchal tisknout Krvavý román, svou poctu brakovému žánru. Výtvarník, spisovatel, mystik, řezbář a filozof své knihy vydával sám a jen v malých nákladech, popularitu získaly až po jeho smrti. Výročí připomíná nové vydání jeho nejznámějšího díla a výstava Váchalova muzea v Litomyšli – v Portmoneu, které malbami a řezbami opatřil sám Váchal rovněž před stoletím.

Váchalova tvorba, vyrůstající ze vzrušené představivosti, nočních děsů a snů, přinášela v českém umění ojedinělý a zcela nový obraz vnitřního světa nespoutaného vizionáře. Krvavý román, s podtitulem Studie kulturně a literárně historická, je obhajobou toho, co je označováno za brak, ale i parodií na lidové čtivo.

Humor podle Váchala

„Vtipné jako vše, co V. napíše a nakreslí. Měl dělat ex libris, které by mu zaplatili, to nedělá. Ale nějakou legraci zadarmo, k tomu má vždy chuti dost,“ poznamenala si Váchalova družka, výtvarnice Anna Macková, když jí autor z románu předčítal. „Ve stejném roce, kdy knihu psal, četl také Haškova Švejka,“ podotkla k Váchalovu humoru kurátorka Portmonea Hana Klimešová.

Váchal proslul právě především jako tvůrce originálních autorských knih. Vytvořil vlastní jedinečné písmo, které vždy navrhl, odlil či vyřezal, vysázel, knihu ilustroval nejčastěji barevnými dřevoryty, dílo pak svázal a kolportoval.

Kromě Krvavého románu vydal monumentální cyklus dřevorytů Šumava umírající a romantická nebo spolu s Mackovou Receptář barevného dřevotisku, kterého se tehdy prodal jediný výtisk za 16 tisíc korun. Milovník mystiky, okultismu a magie a obdivovatel baroka své knihy vydával jen v několika málo exemplářích. Krvavých románů bylo sedmnáct.

Krvavý román a Portmoneum

Z této knihy se stal především díky jejím dalším vydáním jinými vydavateli fenomén, který měl vliv na řadu dalších událostí. Jednou z nich byla i záchrana Portmonea v Litomyšli. Dům i nábytek vyzdobil Váchal svými až démonickými vizemi v letech 1920 až 1924 na zakázku pro svého obdivovatele Josefa Portmana.

Amatérský tiskař a sběratel umění v něm chtěl zřídit muzeum a nazvat ho po Váchalovi. Přátelé se ale nepohodli. Portman neoprávněně užíval k tisku Váchalovy štočky. Umělec zase v Krvavém románu vytvořil škudlivého hraběte Portmona, který přebývá v Portmoneu.

Jako muzeum Josefa Váchala byl dům otevřen před třiceti lety. Vlastní ho Pardubický kraj, který ojedinělou stavbu koupil od dědiček nakladatele Ladislava Horáčka. Ten Portmoneum po sametové revoluci obnovil a také Váchalovo dílo zpopularizoval. Navíc své nakladatelství pojmenoval podle jedné z postav Krvavého románu.

„Táta si tuhle knihu tak oblíbil a rozhodl se, že si ji vydá, a založil si kvůli tomu – samozřejmě trochu s nadsázkou – nakladatelství. Prostě se do Váchala zamiloval a ovlivnilo to celý jeho život,“ říká majitelka a ředitelka nakladatelství Anna Horáčková.

Paseka ke stému výročí Krvavého románu připravila nové vydání. Knihu přibližuje také aktuální výstava v litomyšlském Portmoneu, která má i svou putovní verzi.

Solitér navzdory

Váchal dnes mnohé fascinuje. Doboví výtvarní kritici ale jednoho z nejpozoruhodnějších českých umělců první poloviny dvacátého století přehlíželi. Jeho tvorba ovšem neměla velký ohlas ani u průměrných návštěvníků výtvarných síní, které odrazovala zejména zobrazovaná témata: smrt, utrpení, šílenství či válka.

I když v polovině šedesátých let bylo Váchalovo dílo znovu objeveno, on už se světem zúčtoval a odmítal návrhy na uspořádání výstav. Jako osamělý podivín ve Studeňanech u Jičína na statku u své družky Anny Mackové. „Už jako mladý v sobě cítil potenciál, věnoval se mu, ale vždycky narážel. Takže si z toho udělal potom už programový přístup. Vymezil se proti autoritám,“ míní kurátorka Hana Klínková.

Josef Váchal
Zdroj: Wikimedia Commons (volné dílo)

Zasloužilý opomíjený umělec

Přesto se Josefa Váchala podařilo Anně a jejím přátelům přemluvit: v roce 1966 uspořádali soubornou výstavu na Staroměstské radnici. Macková zemřela 4. května 1969 v novopacké nemocnici, o šest dní později svou družku následoval i Váchal. Oba jsou pochováni na hřbitově v Radimi nedaleko Studeňan.

Několik dní před smrtí byl Váchalovi přiznán titul zasloužilého umělce, přitom do velké výstavy na Staroměstské radnici žil v nuzných poměrech a zapomenutý a prakticky od konce druhé světové války netvořil. Jeho dílo zůstalo fakticky na indexu až do roku 1989.

O zaplňování mezer ve Váchalově díle se snaží třeba i Muzeum literatury, kde je knižní tvorba tohoto uměleckého solitéra vystavena do konce roku. Muzeum rovněž nedávno vydalo Váchalovo pojednání o Christianu Heinrichovi Spiessovi, autorovi loupežnických a strašidelných románů. Dosud existovalo jen patnáct výtisků z roku 1933. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...