Přežili vyhlazení Lidic a Ležáků. Výstava Domov můj vypráví jejich příběh

Poslední tři roky fotil Martin Homola tváře těch, kteří přežili vyhlazení Lidic a Ležáků. Letos uplynulo 75 let od chvíle, kdy nacisté v odvetě za atentát na Heydricha obce srovnali se zemí. Portréty přeživších nabízejí výmluvné svědectví tragických událostí. Výstava nazvaná Domov můj potrvá v Památníku Lidice do konce dubna, výběr z fotografií nabízí galerie na webu ČT24.

Projekt Domov můj chce doplnit knihy, články a reportáže o vizuální svědectví. Fotografie Martina Homoly lidické a ležácké pamětníky zachycují skrze jejich tváře a výrazy. V konfrontaci s rodným a rodinným prostředím zachyceným na dalších fotkách nabízejí možnost rozjímat nad otázkami spojenými s vnímáním ztráty rodiny a domova.

Pamětníky fotil u sebe v ateliéru, v jejich současných domovech, ale také v lidickém památníku. „Bral jsem je na místa, kde stály jejich původní domovy, ale nacisté změnili celou geografii té krajiny, takže jsme častokrát stáli v místech, kde kdysi stál dům, ale dnes je tam třeba jenom hluboká jáma,“ vypráví Martin Homola.

Nahrávám video

Autentické zachycení žijících svědků lidické a ležácké tragédie má hluboce existenciální rozměr. Druhou rovinou je reportážní a sociální fotografie. „Strašně jsem se snažil, aby byly poznat emoce, které ti lidé i po tolika letech vnímají, ale zároveň, aby to nebylo patetické,“ říká fotograf.

Životní osudy a postoje pamětníků jsou sdělovány skrze objektiv a doprovázeny krátkými texty. Na začátku roku 2018 k projektu vyjde stejnojmenná kniha, do níž texty napsala Naděžda Rezková-Přibylová.

Lidice se roku 1942 staly mezinárodním symbolem zločinnosti nacistické mašinerie. Likvidace obce a jejího obyvatelstva představuje největší jednorázovou exekuci Čechů na českém území ve dvacátém století. Výstava Domov můj potrvá v Památníku Lidice do konce dubna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...