Při pandemii nemůže dokumentarista sedět na zadku, říká Vít Klusák. Chystá i film s Babišem mladším

Nahrávám video

Dokumenty jen výjimečně plní kina nebo dostanou velký počet diváků k obrazovkám. Vítovi Klusákovi se to daří, ať už filmy, které natočil on sám, nebo ve spolupráci s jinými režiséry, nejčastěji Filipem Remundou. Jeho poslední snímek pro kina – V síti – vyvolal celospolečenskou debatu. Momentálně se chystá do střižny s dokumentem z časů pandemie a připravuje také hraný film s Andrejem Babišem mladším. O minulých i připravovaných titulech a také aranžování situací při natáčení mluvil v Interview ČT24.

Nejnovější dokument připravuje Vít Klusák se svou ženou, také filmařkou, Marikou Pecháčkovou. Točit začali s prvním lockdownem vyhlášeným v souvislosti s covidem-19.

„Říkal jsem si, že je to tak výjimečná situace, že dokumentarista těžko může zůstat sedět doma na zadku,“ podotýká. Novinka zatím nese pracovní název Velké nic. „Tím je myšleno, že pandemií vznikl velký prostor pro to, co bude dál. Domníváme se, že je důležité, jak se k tomu společnost zachová,“ vysvětluje Klusák.

Nechtěli prý recyklovat zpravodajské záběry z nemocnic. „Takže jsme točili třeba sportovce, kteří trénují v domácích podmínkách, nebo operní pěvkyni, která byla nucená nastoupit jako prodavačka do Penny Marketu. Podařilo se nám obchod přesvědčit, že jsme mohli být v zákulisí a ukazovat, jak těžký úkol je tam těch dvanáct čtrnáct hodin denně za pokladnou být,“ upřesňuje.

S kamerou se vydal také na akce Volného bloku. „Parta kolem pana Volného byla prostě covidová strana, která se snažila vydělat body a hlasy na tom, že různě mátla lidi, co ta pandemie znamená,“ domnívá se Klusák.

Klusák: Konfrontace s Babišem byla náhoda

Vliv politiky se víceméně objevuje ve většině jeho počinů. S politikou je spojován i tehdy, kdy nechce. O jeho záměrech se spekulovalo, když na začátku září natáčel setkání Andreje Babiše mladšího se svým otcem.

Premiéra jeho syn konfrontoval na předvolebním mítinku, mimo jiné ho před veřejností a médii ujišťoval, že je psychicky zdravý. Předseda vlády dříve vysvětloval chování Babiše juniora tím, že trpí schizofrenií. Policie prověřovala údajné zavlečení Babiše mladšího na Krym, což se mělo dít s vědomím jeho otce. Případ byl už jednou odložen, nyní ho policie znovu prověřuje.

Klusák v Interview ČT24 zopakoval, že v Ústí nad Labem se s Andrejem Babišem mladším ocitli v době předvolební akce hnutí ANO zcela náhodně. „Byl jsem tam jako řidič, který ho vezl na Purkyňovu univerzitu, kde měl setkání s klinickým psychologem,“ vysvětluje Klusák. Konfrontaci s premiérem točil na mobil na požádání Babiše juniora, záběry v žádném filmu použít nehodlá.

S premiérovým synem nepřipravují totiž podle jeho slov dokument, ale hraný snímek. „Rozhodl jsem se, že jeho příběh, jehož těžiště je podle mě mezi lety 2012 a 2018 až 2019, ale táhne se to pochopitelně do současnosti, lze smysluplně zpracovat jedině jako hraný film,“ dodává dokumentarista.

Omšelé téma novým způsobem

Na otázku, do jaké míry ve svých dokumentech situace aranžuje, Klusák odpovídá, že „aranžovací metody používám tehdy, když mám dojem, že nic jiného by se použít nedalo“. Nechce si z diváka vystřelit, ale zavést ho do útrob procesu.

„Mě zajímá síla situace. Zajímá mě, když se třeba podařilo nějaké omšelé téma pojmenovat novým způsobem, použít třeba prvky, které k tomu dokumentárnímu žánru zas tak běžně nepatří, jako je například mystifikace, kterou jsem s Filipem Remundou použil u Českého snu. Anebo s Bárou Chalupovou u dokumentu V síti, kde jsme stavěli pokojíčky,“ uvádí jako příklad dva tituly.

Český sen (2004, režie: Vít Klusák a Filip Remunda)
Zdroj: ČT/Jan Zátorský

V Českém snu nalákali veřejnost na otevření neexistujícího supermarketu, aby poukázali na manipulativnost reklamního byznysu. V dokumentu V síti, kde dokumentaristé cílili na predátory, kteří na internetových platformách oslovují nezletilé se sexuálními nabídkami, byl důvod aranžování do značné míry praktický. „Jak nahlédnout do dětského pokoje, když probíhá zneužívání? Člověk nemůže točit autentické dítě,“ konstatuje Klusák.

„Děkuju, že jste mi filmem zachránil život“

Dokument V síti vyvolal velkou pozornost veřejnosti. Vznikal s cílem na problém upozornit. Osvětou byl i Klusákův zatím poslední odvysílaný dokument – televizní snímek 13 minut. Vyzpovídal v něm viníky dopravních nehod.

„Jedna slečna psala, že se řítila do práce, a když předjížděla ve stoupání, vzpomněla si na ten film a rychle se zařadila. A v tu chvíli se v protisměru vyřítilo auto. Psala: Děkuju, že jste mi tímhle tím filmem zachránili život. Možná je to nadnesené, ale víte co, když se probudíte a najdete takový e-mail, tak vám to udělá radost,“ přiznává Klusák.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 13 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...