Prostitutky i moderní svět na Instagramu 19. století. V Paříži vystavují Toulouse-Lautreca

V pařížském Grand Palais připravili velkolepou výstavu Henriho de Toulouse-Lautreca. Šlechtic ze známého rodu se proslavil především obrazy lidí z okraje společnosti v okolí Montmartru. Na dvě stě jeho děl na jednom místě bylo naposledy k vidění před třiceti lety.

Na Montmartru strávil Toulouse-Lautrec téměř celý dospělý život. A podobu proslulého místa na konci devatenáctého století ve svých dílech pečlivě vykreslil. S výjimečnou autenticitou dokázal zachytit dívky lehkých mravů, tanečnice, ztroskotané existence i kavárny a kabarety. 

„Byl jedním z mála umělců, kteří malovali to, co skutečně zažili. Když se říká, že zdokumentoval období Belle Époque, není to celá pravda. On byl součástí tohoto světa. Světa rozkoší, nevěstinců, všechny ty dívky znal, žil s nimi,“ upozorňuje umělecký kritik Stéphane Guégan, spolupracovník Musée d'Orsay, jež se na přípravě výstavy podílí.

Plakát pro Moulin Rouge od Henriho de de Toulouse-Lautreca
Zdroj: Wikimedia Commons

Slavným učinil Toulouse-Lautreca především plakát, který vytvořil pro Moulin Rouge dva roky po otevření kabaretu. Kankán na něm tančí La Goulue, tanečnice, již zachytil i na celé řadě dalších obrazů. „Věděl, že musí udělat především reklamní plakát, proto zdůraznil prvky, které v lidech vyvolají touhu Moulin Rouge navštívit,“ podotýká kurátorka Danièle Devyncková.

„Mít jen o něco delší nohy, nikdy bych nemaloval“

Neřestná a umělecká čtvrť byla přitom dosti vzdálená poměrům, v nichž malíř vyrostl. Pocházel ze starého francouzského šlechtického rodu, do aristokratických poměrů ale nezapadal už prakticky od dětství – narodil se totiž handicapovaný. Trpěl vzácnou vadou zpomaleného růstu kostí, jejímž následkem byl malý vzrůst (měřil sotva sto padesát centimetrů) i deformace nohou a také drobné znetvoření v obličeji, jako mohutné nosní dírky či převislý ret. Navíc šišlal.

Jeho postižení bylo pravděpodobně geneticky dané, způsobené opakovanými sňatky mezi příbuznými. Této verzi nasvědčuje, že obdobnou nemocí trpěly i některé Henriho sestřenice. Další možností je, že šlo o projevy syfilidy, kterou se jeho matka nakazila od svého manžela. Henriho otec o rodinu prý příliš zájmu nejevil, věnoval se hlavně koním a lovu, výchovu nechával na své choti. Nad dominantní a zároveň pečující ženě byl Henri po celý svůj život finančně i psychicky závislý. 

Kromě špatných genů zdědil Toulouse-Lautrec ovšem i ty dobré, umělecké. Malbě nebo sochařství se věnovali i další jeho příbuzní, včetně otce, také Henri začal kreslit už jako dítě. Umění mu pomáhalo udržovat si nadhled nad svým handicapem. „Mít jen o něco delší nohy, nikdy bych nemaloval,“ zapsal si jednou. Kompenzaci svého údělu hledal bohužel ale i v prostopášném životě a neřízeném pití. Alkohol také přispěl k jeho brzkému skonu, zemřel ve věku pouhých šestatřiceti let.

Záznam z rychle se měnícího světa

Přestože je jako malíř spojen především s nevázaným Montmartrem, výstava ukazuje, že jeho záběr byl výrazně širší. Intenzivně kreslil a obdivoval svět, který se rychle modernizoval. „Byl naprosto fascinován pohybem a rychlostí. Od samého mládí, kdy maloval pohyb koní,“ potvrzuje kurátorka. 

Henri de Toulouse-Lautrec tak po sobě zanechal pestrou kroniku konce devatenáctého století. Ve svých barevných záznamech byl dokonce tak důsledný a přesný, že ho odborníci označují za instagramera tehdejší doby. Na výstavě v pařížském Grand Palais si zájemci mohou jeho „příspěvky“ prohlížet do 27. ledna.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 20 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...