První Ceny literární kritiky obdržely Emma Kausc a Iryna Zahladko

Nahrávám video

Laureátkami prvního ročníku Ceny literární kritiky za rok 2024 v kategorii próza se stala Emma Kausc a v kategorii poezie Iryna Zahladko. Kausc zaujala příběhem Narušení děje, Zahladko sbírkou Jak se líčit v nemoci. Ocenění, které založili zástupci českých literárních časopisů, se udělovalo ve středu v pražském Centru DOX.

Vítězné knihy vzešly ze tří nominovaných titulů. „Uspořádali jsme čtyři literárněkritické debaty, které se konaly v Táboře, Praze, Olomouci a Pardubicích. Jejich záznamy jsme zpřístupnili na podcastových platformách. Na základě těchto debat dospěly poroty k nominovaným titulům,“ připomněla předsedkyně pořádajícího spolku Cena literární kritiky Blanka Činátlová.

Narušení děje hledá nové způsoby výpovědi

Historicky první laureátka v kategorii prózy Emma Kausc pochází z Prahy. Vystudovala současnou kulturu, literaturu a kritickou teorii na King’s College London. V roce 2018 byla za básnickou sbírku Cykly nominovaná na Cenu Jiřího Ortena.

Porotu nových literárních cen zaujala knihou Narušení děje.

„Přes veškerou kompoziční a komunikační složitost je zřejmé, že to autorka vypravěčsky drží pevně v rukou a že je hluboce poučena literární teorií a světovou literaturou, včetně současné feministicky orientované prózy, hledající nové způsoby výpovědi o otázkách traumatu, identity, tělesnosti a podobně," uvedl k vítěznému titulu porotce Jan M. Heller.

Vítězné knihy první Ceny literární kritiky
Zdroj: Bílý Vigvam/Host

Vítězná sbírka poezie je „otevřená rána“

Vítězka v kategorii poezie Iryna Zahladko oslovila porotu ve sbírce Jak se líčit v nemoci zoufalstvím z války v její rodné zemi, hněvem z války i z lhostejnosti i úzkostí ze smrti.

„Není tu nic krásného, o čem by se dalo krasobásnit. Tato poezie je otevřená rána – která si přeje vzít čtenáře a čtenářky s sebou, zakrvácet i je. Nemoc je podobně jako válka tělesná, rozkladná a devastující,“ podotkla Jitka Bret Srbová z poroty určené pro poezii.

V Praze žijící básnířka a překladatelka Zahladko získala v roce 2017 nejvýznamnější ukrajinskou literární cenu pro mladé spisovatelky a spisovatele – Smoloskyp. Příležitostně působí jako nezávislá kurátorka a performerka, účastní se uměleckých spoluprací. Je spolutvůrkyně nezávislého časopisu Sezóna.

Protiváha Magnesie Litery, která nesrovnává „jablka a hrušky“

Cena literární kritiky si klade za cíl sledovat a propagovat literární díla vydaná v příslušném roce, ale zároveň i rozvíjet a podporovat myšlení o literatuře. Ceny uděluje stejnojmenný spolek sdružující literární časopisy A2, Host, Souvislosti, Prostor a Tvar. Mají se stát protiváhou „ceremoniální Magnesia Litery“. Podobně jako existují ocenění kritiky v hudbě, filmu i divadle.

Ceny Magnesia Litera vyhlašují vítěze v devíti kategoriích, od prózy a poezie přes publicistiku či fantastiku až po nakladatelský čin. Porotu k jednotlivým kategoriím delegují oborově příslušné obce a organizace. Vyhlášena je také hlavní cena Kniha roku, kterou vybírá na tři sta lidí z knižní branže.

Užší nominace oznámí Magnesia Litera 18. března, vítěze pak koncem dubna. Do širších nominací se dostaly tituly Emmy Kausc i Iryny Zahladko.

„Cena literární kritiky nemá být na rozdíl od Magnesia Litery knižní, ale v užším slova smyslu literární cena, proto jsme se rozhodli udělovat ji pouze ve dvou hlavních kategoriích. Naším cílem bylo vytvořit přehledné ocenění, které nesrovnává jablka s hruškami,“ vysvětlila za pořadatele Blanka Činátlová.

Laureátky prvního ročníku kromě finanční odměny ve výši 50 tisíc korun a obrazů od výtvarníka Krištofa Kintery čeká i možnost měsíčního stipendijního pobytu v Mikulově.

Literární ocenění uděluje i ministerstvo kultury. Státní cena za literaturu a překladatelské dílo navazuje na tradici z doby první republiky a je udělována každoročně k 28. říjnu. Loni se ministerstvo rozhodlo střídat ob rok ocenění za významný literární počin a za celoživotní dílo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 20 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...