Publicista Klusák reviduje legendu o Karlu Gottovi. Uměl vyřešit křižovatky ve svůj prospěch, říká

Nahrávám video

Karel Gott se ještě za života stal legendou, která sice měla své chyby, ale raději o nich příliš nemluvila. Životopis idola československého i českého popu nyní reviduje kniha hudebního publicisty Pavla Klusáka. Publikace Gott – československý příběh nahlíží mimo jiné na mýty mnohdy šířené samotným zpěvákem. Autor věří, že Gottovu legendu svou knihou nebourá, ale upřesňuje.

Napsat knihu se prý Pavel Klusák rozhodl ve dnech kolem pohřbu Karla Gotta. „Po řadu desetiletí byl každodenně přítomný v české a slovenské společnosti, zároveň byl zcela výjimečný – nejpopulárnější domácí hvězda. Je poměrně běžné, že o hudebnících vznikají nezávislé portréty a popkulturní studie. Gott se tomu bránil tak vehementně, že tím připoutal mou pozornost,“ vysvětluje.

Šedesát let kariéry se několikanásobnému zlatému slavíkovi dařilo udržovat značku Karel Gott bez větších dramat a konfrontací. „Nebyl tady zřejmě druhý takto zacílený zpěvák, který by tolik hudebních i společenských křižovatek vyřešil ve svůj prospěch,“ oceňuje svým způsobem Pavel Klusák.

S obrazem úspěšné a vždy vřelé hvězdy povznesené nad všední problémy se ale podle publicisty nelze spokojit. „Když jsem začal pracovat, viděl jsem, že sám zpěvák si občas protiřečí a o jedné situaci mluví třeba třikrát jinak. Že leccos zamlčoval a překrucoval. Chtěl jsem, aby moje kniha byla věrohodná, opírala se o zdroje. Ponořil jsem se tedy do pramenů a svědectví. A zjistil jsem, že k odhalení je toho víc, než jsem si zprvu myslel,“ uvádí s dodatkem, že se nesnažil o „šokující“ knihu.

Úspěch ve Vegas? Emigrace na Západ?

Gott si, míní Klusák, dovedl – ostatně jako i jiné legendy – téměř mistrně vybírat ze svého života jen určité momenty a na nich příběh stavět. Někdy se verze liší v detailech. Klusák například rozporuje historku, že do divadla Semafor Gotta osobně najali Jiří Suchý a Jiří Šlitr. Začínajícího zpěváka měl vytipovat hledač talentů, skladatel Karel Mareš.

Zpěvákem líčené úspěšné angažmá v Las Vegas se v knize mění rovnou v propadák. V novém světle ukazuje autor také Gottovu „cvičnou“ emigraci na začátku sedmdesátých let. „To, že otec patřil ke komunistické elitě, pracoval na jednom z ministerstev, a když bylo potřeba, lobboval v nejvyšších kruzích, Karel Gott nechtěl zveřejnit,“ podotýká.

Zasloužil si Gott nálepku normalizačního zpěváka, kterou po revoluci (kterou vítal po boku emigranta Karla Kryla hymnou před zaplněným Václavským náměstím) vehementně odmítal? „Karel Gott samozřejmě souputníkem režimu byl, harmonickým lyrickým průvodcem tou dobou, který ji mnohem více stvrzoval, než že by ji nějakým způsobem alternativně komentoval,“ nepochybuje Klusák. Reflektuje nicméně, že takto svého idola velká část veřejnosti nevnímala.

Svou cestu za štěstím popsal i Gott

Zatím poslední zásadní knihou o Gottově životě byla jeho autobiografie Má cesta za štěstím. Vyšla ke zpěvákovým nedožitým dvaaosmdesátinám. Gott, který svět opustil v říjnu 2019, se vydání nedožil, stihl ji ale připravit v podobě, v jaké si přál. Životopis se stal hned po vydání bestsellerem – první náklad šedesáti tisíc výtisků se vyprodal v podstatě za dva týdny. Podle zástupců distribuční společnosti Euromedia Group do knihkupectví rozvezou do Vánoc přibližně dalších sto tisíc kusů knihy.

Laskavou vzpomínkou je i dokument Karel, do kin se dostal letos na podzim. Režisérka Olga Malířová Špátová v něm se souhlasem rodiny zachytila poslední měsíce Gottova života.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 10 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 13 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...