Recenze: Album plné hledání. Pták Rosomák od Olympicu je lepší než slavná Želva

Druhé album Olympicu Pták Rosomák možná není tak oblíbené jako debutová Želva, představuje však vykročení novým směrem. Zdárné a nadějné. Album po padesáti letech od prvního vydání vychází v původním obalu se zrekonstruovaným zvukem a s originální vystřihovánkou od bývalého člena kapely, malíře Jana Antonína Pacáka.

Skutečnost, že vrcholu, dosaženého nejprve Želvou a následně Ptákem Rosomákem, se již Olympic nikdy nepřiblížil, je dána řadou důvodů, svou roli jistě sehrálo období normalizace, nemluvě o emigraci baskytaristy a doposud výhradního textaře Pavla Chrastiny. Po Rosomákovi byl Olympic zkrátka jiný. Znormalizovaný.

Tvrdívá se, že pro každou kapelu není důležité debutové album, na tom obvykle bývají shromážděné skladby, které vznikaly dlouho a muzikanti měli čas na jejich pilování. Pokud ovšem debut uspěje, okamžitě vznikají tlaky na jeho pokračování – a právě zde se prokáží kvality. Dokáže kapela přeskočit nastavenou laťku a ještě ji povýšit?

Olympic ve špičkové formě

Olympicu se to podařilo. Želva byla plná výtečných písní, před skladatelem, kytaristou a zpěvákem Petrem Jandou a již zmíněným Pavlem Chrastinou stál tedy nelehký úkol. Jak si s ním poradili? Ještě než se pustíme do rozboru alba, je dobré přiblížit dobu jeho vzniku: nahrávky vznikaly od dubna 1968 do ledna 1969, tedy v období politického i kulturního uvolnění, na němž srpnová okupace – tehdy – ještě nic nemohla změnit.

Ve světě rocku se tehdy bořily bariéry a tabu, muzikanti se rozhlíželi do všech stran a nahrávky tak byly plné všemožných experimentů. A pozadu nezůstal ani Olympic. Pták Rosomák je tak plný hledačských pokusů, ať již v instrumentaci či aranžích nebo samotných kompozicích. Olympic pak na všech skladbách zní velice uvolněně a ve špičkové formě.

Krásná neznámá zazněla na Bratislavské lyře a kapelu na nahrávce doprovodil vynikající orchestr Karla Krautgartnera, který v odpíchnuté písničce ukázkově swinguje. Ikarus Blues o odvěké lidské touze poznat víc vychází ze staré řecké báje, hudebně se pak nechal inspirovat i tehdy módním používáním sitáru – zde zní citlivě a funkčně. A zpívá-li se v písni, že „tvůj pád ještě dneska neskončil / a to mě právě leká“, můžeme to vnímat i jako připomenutí posrpnové doby.

Stejně jako Svatojánský happening, kde se zpívá o tom, že „Po svatým Jánu / se nechechtej / potkáš-li spoustu divnejch pánů,“ je, vzhledem k tomu, že nahrávka vznikla v prosinci 1968, celkem jasné, jací že to asi byli pánové. Hudebně pak je tato píseň laděná kamsi mezi pohodový popěvek, s kalifornskými názvuky, a dechovku, včetně jejího závěru. A příležitost ke svým hudebním žertíkům zde dostal i bubeník Jan Antonín Pacák, který je též autorem vtipného obalu (podobně jako u Želvy).

O Báječném místě Janda kdysi prohlásil, že se jím chtěl vyrovnat s kalifornskými skupinami a jejich étericky rozevlátým zvukem – zde za pomoci Pacákovy zobcové flétny, prosluněných vokálů, ale i jazzové mezihry. A samozřejmě Chrastinova textu o báječném místě: „Ne, nemůžeš znát báječné místo, jak já / mám ti o něm lhát před spaním? / Víš, bude to báj o zemi, kde se nikdo nehádá / kde jeden kytku dává / kde jinej kytkou mává a sní.“ Pohřeb své vlastní duše je vlastně pomalé blues, stojící na naléhavých varhanách, v Kamenožroutovi zeleném si – zdá se – dělá Chrastina srandu z příslušníků VB i různých ouřadů.

Dvanáct původních písní je doplněno pěti alternativními verzemi, například Svatojánský happening s Krautgartnerovým orchestrem, třemi singlovými písněmi a také jednou, Story Of A Wonder, nahranou během pobytu ve Francii koncem roku 1968, vlastně ale Krásnou neznámou, ostřejší a s anglickým, jasně protiokupačním textem. Celkem tedy jednadvacet nahrávek, a ani jedna zbytečná. A to je co říct.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 15 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...