Recenze: Andrej Stankovič. Houbař i básník, nesmířlivý kritik i občan

Z konference, pořádané k nedožitým osmdesátinám básníka a kritika Andreje Stankoviče, vyšel také sborník, který v recenzi hodnotí Josef Rauvolf. Publikace Stankovič 1940–2020 nabízí široký pohled na výraznou osobnost našeho kulturního života.

A dodejme hned, že na osobnost zároveň velice jedinečnou, a to jak v básnické tvorbě, tak v publicistice a kritice. Pokud se totiž o někom dá říct, že nezapadal, Stankovič může sloužit jako čítankový příklad – ovšem je nutno si uvědomit, že jakkoli mohly některým připadat jeho verše nesrozumitelné, zaumné a jeho ostré a nekompromisní kritické soudy jako umanuté, je to pouze velice povrchní pohled. Protože Stankovič, přezdívaný přáteli Nikolaj, byl vším, jen ne nějakým střelcem od boku.

A zmiňovaná konference i sborník to jen potvrzují, přičemž zdůrazňovat, že podobné kritické osobnosti, jako byl právě Andrej Stankovič, nám dnes trestuhodně chybí, není klišé, ale – bohužel – realita.

Přesvědčivé argumenty

Ať již se jednotlivé příspěvky zaobíraly Stankovičovou poezií a publicistikou, nebo životem bohatým na různé zvraty, či jeho houbařskou vášní, vždy je z textů cítit poctivá snaha o postižení toho základního, tedy Stankovičovy nebývalé poctivosti.

Protože při čtení některých Stankovičových filmových kritik, a to především těch, probírajících oslavovaná díla, se čtenář jaksi podvědomě vzpírá autorovým argumentům. Nakonec jim však musí ustoupit, tak přesvědčivé jsou. A to nemluvíme o kritikách například Skřivánků na niti nebo Kolji, o článcích, nasvěcujících například Miloše Formana či Jiřího Menzela v jiném, spíše nelichotivém světle.

Klidně proti většině

Není ovšem divu, že si tím znepřátelil tvůrce, kteří, přesvědčeni o své velikosti, někdy neváhali sáhnout k nečestným praktikám. A neměli ho ani v oblibě další recenzenti, zvláště sahal-li jim na jejich vymazlené bůžky a zároveň je samé usvědčoval z nekompetentnosti. Tedy něco, co se u nás nepromíjí, a tak dostal po relativně krátkém působení v Lidových novinách výpověď.

V souvislosti s těmito texty, v nichž šel Stankovič klidně proti většinovému názoru, nelze nezmínit jeho občanské postoje: nejenže byl jedním z prvních signatářů Charty 77, velice aktivně se také podílel na činnosti VONS (Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných). A za to se tehdy zavíralo, a ne na pár měsíců. 

O tom všem se na konferenci hovořilo, bohužel prostor recenze nedovoluje probírat každý z šedesáti příspěvků, snad tedy – pro přiblížení – jen pár jmen autorů: filozofové Miroslav Petříček a Petr Rezek, literární vědec Michael Špirit, režisér Dušan Hanák, básníci Petr Král a Jaromír Typlt, básník a hudebník Vratislav Brabenec, písničkář Vlastimil Třešňák…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 18 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...