Recenze: Božská Sarah Janžurová

Dvojice Alice Nellis a Iva Janžurová, to je pro divadlo i film tzv. tutovka. Potvrdila to i nová inscenace v Divadle Kalich Božská Sarah americko-kanadského autora Johna Murrella. Představení rovněž dokládá, že nejlepší dramaturgií je autorský výběr textu, ať už se jedná o herce, nebo režiséra. Zaujetí tématem a textem samotným je, kromě umu obou protagonistek, tou největší devizou.

Murrell v roce 1979 napsal velice zdařilý text, zpracovávající životní příběh herečky Sarah Bernhardtové. Látku uchopil chytrým způsobem. Slavnou herečku přivedl na jeviště zhruba tak rok před její smrtí, je jí tedy 75 let a za pomoci svého asistenta Georgese Pitoua se pokouší dát dohromady druhou část vlastní biografie.

Toto základní nastavení samo o sobě předpokládá, že po textu sáhne již vyzrálá herečka, která ho ještě obohatí o své osobité herecké i životní zkušenosti. Postava asistenta pak v sobě nese všechny potřebné znaky protihráče, je chápající, trpělivý, jako i vzdorující či protestující, není podlézavý, ale pečlivý i pozorný - a hlavně přivádí divadelní divu do reality, z níž tak ráda uniká.

Božská Sarah / Kryštof Hádek, Iva Janžurová
Zdroj: archiv Divadla Kalich

Přesně tyto vlastnosti akcentuje i herecká kreace Igora Orozoviče, který v roli Georgese Pitoua alternuje s Kryštofem Hádkem. Jeho asistent je tak trochu svázaný konvencemi, neustále hlídá a snaží se korigovat nejenom svoji zaměstnavatelku, ale i sám sebe. O to působivější je pak jeho spontánní projev, když se v jedné z hraných situací, do kterých ho jeho velitelka stále nutí, tzv. zapomene. Igor Orozovič je pro Ivu Janžurovou, která pochopitelně celému představení vévodí, rovnocenný partner. Svého Pitoua drží v pevných a čitelných proporcích, přesto je jeho výkon barevný a hravý, aniž by kdy přehrával, nebo naopak působil upozaděně.

Iva Janžurová je i není jako Sarah Bernhardtová

Bez přehrávání a citlivě vede svou Sarah bezmála tříhodinovým představením dosti překvapivě i Iva Janžurová. Sarah Bernhardtová byla divadelní hvězdou na přelomu 19. a 20. století, kdy herecký styl byl „civilismu“ na hony vzdálen. Bernhardtová byla ceněna pro svůj výrazný hlasový projev, často v deklamačních proporcích, rozmáchlá gesta a silný patos. Nic z toho Janžurová k charakteristice postavy nepoužívá - a že by příležitostí bylo dost.

Nahrávám video

Herečka pod režijním vedením Alice Nellis vykresluje Božskou Sarah jemnými tahy s důrazem na detail. Daří se jim tak podtrhnout její opuštěnost a dojímavou bezradnost, neboť bez životní drogy - herectví - a s tělesným handicapem (na sklonku své kariéry byla nucena podstoupit amputaci nohy kvůli patnáct let starému zranění kolena) si dost dobře neví rady.

Nellis s Janžurovou však nepředkládají ani obraz zlomené ženy, která se v zoufalství utíká ke vzpomínkám na slávu a úspěch. Jejich Sarah je přes všechno vitální, toužící a stále tak trochu hrající si žena. Oproti smutku totiž do popředí stavějí životní nadhled, smysl pro nadsázku i humor, byť někdy dost černý.

Tři hodiny jsou příliš

Ovšem, i když Iva Janžurová se svými partnery rozehrává obdivuhodný a působivý herecký koncert, jednu věc se inscenátorům přeci jenom nepodařilo uhlídat, a sice délku představení.
Třebaže se dá předpokládat, že s přibývajícími reprízami se rytmus představení zrychlí a celá inscenace se tzv. usadí, zvláště první půle by potřebovala výrazné zkrácení (a to i přes již zmíněné kvality textu a jeho inscenační kreativitu).

Božská Sarah / Igor Orozovič, Iva Janžurová
Zdroj: archiv Divadla Kalich

Život Sarah Bernhardtové, jakožto i jeho divadelní zpracování, je bezpochyby velice zajímavý, herecký um její představitelky skvělý, přesto tříhodinová stopáž představení je příliš. Navíc se hraje v nepříliš dobře řešeném divadle s úzkými řadami a nedostatečnou klimatizací. Troufám si říct, že to by dnes neutáhla ani samotná Božská Sarah. 

Na diváky čeká Božská Sarah v Divadle Kalich v nejbližší repríze 14. ledna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
včera v 12:32

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...