Recenze: Choreografie Jiřího Kyliána odolávají času, naštěstí ne baletu Národního divadla

Balet Národního divadla ve čtvrtek 11. října uvedl mimořádnou premiéru s názvem Mosty času, a vzdal tak hold Jiřímu Kyliánovi, umělci, který bezesporu patří k největším soudobým choreografům.

Pro pražský komponovaný večer byly vybrány čtyři slavné choreografie, které vznikly v mistrových různých tvůrčích obdobích: Žalmová symfonie (1978), Bella Figura (1995), Petite Mort (1991) a Šest tanců (1986) – díla různorodá a nadčasová. Tyto počiny spojuje všechno to, na co jsme u Kyliána zvyklí, tedy vrcholná estetika, maximální muzikalita a v čase proměnlivý, ale přitom vždy na první pohled rozpoznatelný rukopis.

Je zajímavé, že choreografie s názvem Žalmová symfonie na monumentální, hluboce duchovní hudbu Igora Stravinského nebyla v Čechách doposud uvedena. Jiří Kylián sám ji přitom považuje za jedno ze svých nejlepších děl. Je oslavou lidské spirituality, v níž pohyb jako by byl jedno s hudbou. Tanec šestnácti interpretů doprovází nejen orchestr, ale i velký smíšený operní sbor.

Kylián svými kroky a gesty zhmotnil hudební strukturu Stravinského jasné a čitelné partitury a pohrál si s náladou, výrazem a lidskými emocemi. Často se tu mění dynamika, mohutné a explozivní části střídají ztišené, pomalé, až téměř meditativní pasáže. Sóla a taneční duety jsou plné bolesti a utrpení, aby v dalších momentech překypovaly nadějí a láskou, již vyjadřují. V této neoklasice vyniká nádherná práce nohou i dokonalá, procítěná port de bras.

Další choreografie už diváci na českých jevištích vidět mohli. Věřím, že se těžko najde příznivec baletu, který by nemiloval jedno z Kyliánových nejproslulejších děl nazvané Bella Figura. Mysteriózní, mnohovrstevnatá inscenace na hudbu starých mistrů je hrou se světlem, tvary, plasticitou pohybu a symboly.

Kylián - Mosty času
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Devět tanečníků a jejich polonahá těla jsou zosobněním křehkého půvabu a harmonie. Rozevláté sytě červené sukně a přítmí, které prozařuje oheň planoucí na scéně, tvoří nádherné, zcela neopakovatelné výtvarné obrazy. Netřeba návod na interpretaci díla, které prý hledá paralelu mezi iluzí a realitou, vlastní výklad si každý divák najde v hloubi svého nitra sám. Fantazii se tu žádné meze nekladou.

Třetí kus v pořadí, choreografie Petite Mort, na hudbu klavírních koncertů Wolfganga Amadea Mozarta, patří již takřka od svého vzniku na počátku devadesátých let mezi Kyliánova nejúspěšnější díla. V prvním obrazu stojí na scéně šestice spoře oblečených mužů se šermířskými kordy a sečnými zbraněmi ostře prořezává ticho, které je obklopuje. Výmluvným způsobem tak tanečníci vymezují prostor a zdá se, že tak definují i vlastní mužství.

S nástupem klavírní hudby se k nim přidávají taneční partnerky a postupně následuje šest duetů. Rafinované taneční divadlo dopodrobna zkoumá vztah mezi mužem a ženou a prolíná se jím všudypřítomný nádech smyslnosti a erotiky. Síla této inscenace tkví především v jednoduchosti a kontrastech.

V závěru představení byla ještě uvedena choreografie Šest tanců – zábavné dílko, které Jiří Kylián vytvořil taktéž na klasickou Mozartovu hudbu. Pro vtipný a rozverný kus se prý tvůrce inspiroval dopisy, které psal hudební skladatel své ženě. Kostýmy interpretů jsou stylizované do 18. století a roztomile bláznivý balet plný delikátního humoru se tančí v parukách a dobovém spodním prádle, muži v kalhotách ke kolenům, ženy v sukních a těsných šněrovačkách. Večer tak končí na veselou notu.

Kylián - Mosty času
Zdroj: Dasa Wharton/Národní divadlo v Praze

Všechny čtyři choreografie Jiří Kylián původně postavil pro Nizozemské taneční divadlo, scénu, která byla po dlouhá léta jeho domovskou, divadlo, pro něž tvořil a jež také po čtvrtstoletí umělecky vedl. Jeho nestárnoucí díla se dotýkají samé esence lidské duše a bytí. Ne každý soubor je ale schopen dostát vysokým nárokům na interpretaci Kyliánových děl.

Na skvělé úrovni musí být kvalita pohybů tanečníků, interpreti nesmějí postrádat silné hudební cítění a na jevišti musí být schopni naplnit také vnitřní rozměr choreografií, v nichž i sebemenší gesto má svůj vlastní význam. Pro taneční umělce je toto komponované představení velkou výzvou. Balet Národního divadla v ní obstál velmi důstojně. Večer k poctě slavného českého rodáka na repertoár první scény navíc patří. Sté výročí vzniku Československé republiky, k němuž byla premiéra uvedena, balet Národíního divadla oslavil s noblesou. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 21 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...