Recenze: Fantastická žena hledá znepokojivě transgenderovou identitu

Do filmové kolekce odtabuizovaného transgenderového formátu vstoupila nově Fantastická žena. Činí tak neokázale, bez hypertrofických ambicí, ale s tichou sveřepostí, jež hájí její jinakost.

Transsexualita je látka, za niž se filmové plátno už dávno nestydí a která na ně přinesla i docela zajímavé příběhy. Jenom si vzpomeňte na oscarovou Hilary Swankovou, jak dokazuje, že Kluci nepláčou, Můj růžový život nebo road movie, kterou zažívají dva transvestité a jeden transsexuál v Dobrodružství Priscilly, královny pouště.

A přihodit se dá i Vše o mé matce, tak, jak se o to s námi podělil Pedro Almodóvar, skvělá Hra na pláč Neila Jordana a – protože prakticky všechny zmíněné vyprodukovaly odvážné devadesátky – aktualizujme tenhle stručný přehled ještě nedávno uvedenou Dánskou dívkou s neuvěřitelným transsexuálním „chameleonem“ Eddiem Redmaynem.

Love story, která nedostala šanci

Fantastická žena je sice stále ještě v procesu přeměny ve stylu MtF (Male to Female), ale zároveň pro ni také něco zásadního neodvolatelně končí. Příběh servírky Mariny je příběhem lásky, která nedostala pořádnou šanci, i když to na počátku vypadalo na relaxační romantickou love story. Jenže pak Marinin vyvolený Orlando zemře a na Marinu se zaměří jeho nepřátelská rodina, která jejich vztah považuje za čirou perverzi, i ujetá vyšetřovatelka sexuálních deliktů. A někde v druhém plánu bobtná podezření, zdali Marina vlastně nezavinila jednu předčasnou smrt.

Fantastická žena
Zdroj: Artcam

Na rovinu je třeba říci, že Fantastická žena není fantastický, ale „pouze“ velice slušný, zajímavý a znepokojující malý film o velkých problémech, na nichž se často podílíme již tím, že předstíráme, že o nich nevíme. Proto je dobře, že byla natočena. Neboť znepokojení, které vyvolává, nepramení z Marininy jinakosti, ale z intolerance, agresivity a diskriminace, kterou dává najevo prostředí, jež ji nechce přijmout, protože ji pokládá za zrůdu, a kterým se po velké ztrátě musí sama probíjet k potvrzení své identity. Její (snadno předpověditelný) příběh není složitý, složité je spíše to, jak (a zdali vůbec) se s jeho zdánlivě triviálními, ale současně nemilosrdnými peripetiemi dokáže vyrovnat.

Proč mi to děláte?

Díla inteligentního chilského režiséra Sebastiána Lelia (který je i spoluautorem scénáře) pravidelně oslovují festivalové dramaturgie. A Fantastickou ženou dokazuje, že křehké a potenciálně kontroverzní téma dokáže uchopit empaticky a citlivě, vědom si rizik i vyprázdněných zjednodušení, která s sebou nese.

Fantastická žena
Zdroj: Artcam

Šťastnou ruku měl při sestavování týmově fungujícího castingu, a to zejména v okamžiku, kdy mu tu svoji podala skvělá Daniela Vega, která s titulní postavou absolutně splynula – a tohle je především její film, v němž předvádí poctivé a ukázněné herecké řemeslo. Je kredibilní a kontaktní v širších záběrech i detailech, a když se tiše zeptá „Proč mi to děláte?“, máte pocit, že tuhle otázku položila i za vás. Jejím partnerem je sympatický a zralý kliďas Francisco Reyes, který do snímku vnáší i prvek „ghost story“, a z postav v druhém sledu na sebe nechvalně upozorní hlavně policajtka Amparo Noguera.

Tušené je silnější než obnažené

Kamera Benjamína Echazarrety atmosféricky zachycuje odvrácenou tvář letního Santiaga i lidských povah a nebojí se ani symbolických aranžmá (Marina prodírající se ulicí proti prudkému vichru či nahatá a pozorující svoji tvář v zrcátku, uloženém v klíně). A i když vede objektiv své kamery milosrdně na hranici jen částečně odhalujícího, není úplně snadné některé sekvence odkoukat – neboť tušené je nezřídka silnější nežli explicitně obnažené.

Na druhou stranu je třeba se smířit s tím, že sem tam tu odezní didaktická věta typu „rozloučit se s milovaným je základní lidské právo“ (naštěstí tu takových není mnoho); že je třeba skousnout pár halucinogenních vsuvek, jejichž význam není zcela jasný; a trpělivě vyslechnout závěrečné pěvecké číslo, které je možná až příliš očistné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...