Recenze: Hledání ztraceného autora

Co je více: sláva románu, nebo sláva autora? Francouzský spisovatel David Foenkinos nepochybně ví, o čem píše. Sám je slavný dosti. Přesto v románu Záhada Henriho Picka přehání někdy tam, kde by mohl ubrat, a ubírá tam, kde by si téma žádalo více. Kniha osciluje mezi smíchem a pláčem, mezi satirou a hlubším významem. Není to pouze módní „román o románu“, ale zejména román o hledání ztraceného autora.

David Foenkinos (* 1974) publikoval svůj první román v nakladatelství Gallimard v roce 2002. Stalo se tak poté, co byl odmítnut v zásadě všemi ostatními. Mohlo by nás zajímat, že jedna z postav této knihy Inversion de l'idiotie (Idiocie naruby) si myslí, že je synovec Milana Kundery. Spisovatel ho navíc ubytuje a nejde mu i práci u Gallimarda. Toto šibalství, považované některými kritiky za poctu Kunderovi, je charakteristickým rysem Foenkinosova psaní.

Kniha nebyla dosud do češtiny přeložena, na rozdíl od jiných – zejména cenami ověnčené Něžnosti (La délicatesse), zfilmované Davidem Foenkinosem a jeho bratrem Stéphanem v roce 2011, v hlavní roli s Audrey Tautou.

Být čten a být pochválen!

Román Záhada Henriho Picka (Le mystère Henri Pick) je Foenkinosovou třetí knihou přeloženou do češtiny. Konečně se v ní můžeme seznámit s autorem, který se nezabývá pouze a jedině (poněkud harlequinskými) vztahy. Po Něžnosti a Erotickém potenciálu mé ženy se obloukem vrací k původnímu východisku své tvorby, totiž touze psát… a býti čten.

Nápadem, který tvoří jádro románu, je Knihovna nepublikovaných rukopisů. Ta opravdu existuje v americkém Vermontu, inspirovaná knihou Potrat: historická romance 1966 (Abortion: An Historical Romance 1966, česky vyšla v překladu Jana Jařaba až v roce 1993) amerického spisovatele Richarda Brautigana. V bretaňském Crozonu se k podobnému nápadu odhodlává místní knihovník. Odtud se odvíjí příběh rukopisu Henriho Picka a několika románových postav kolem něj, tvořící celkové balábile literární produkce, v níž se postavy smyšlené setkávají s těmi, které skutečně existují.

Foenkinos, bdělý čtenář Brautigana, tu ale nevzdává pouze poctu tomuto tvůrci, on se především zabývá otázkou, co tvoří to skutečné napětí, pro které čtenáři berou do rukou knihu. Grálem podle něho není samotná publikace, skutečnost, že k něčemu takovému došlo, ale opak publikování. Nejhorším násilím, které můžeme spáchat na spisovateli, není jenom ne-publikování jeho děl, ale najmě nechat ho upadnout do naprosté anonymity. To se ve Foenkinosově překladové novince také stává jedné postavě, která je klíčem k celému románu.

Jak už věděl František Halas, nejen básník chce být čten (a pochválen). To, zda k tomu dojde, rozhodne v románu talentovaná nakladatelská redaktorka Delphine.

Smích i pláč, kýč i travestie

Foenkinos promlouvá velmi přirozeným jazykem, v němž mísí banality s některými ostrými postřehy, aniž by se dvakrát zabýval tím, zda dosahuje čistoty stylu. Je to kniha k smíchu i k pláči. Autor volí ryze bulvární postupy, nebojí se vaudevillu ani kýče, aby dosáhl toho, co si předsevzal. Vysmívá se zvláště nakladatelské praxi, při níž nejde ani tak o kvalitu textu, jako hlavně o způsob, jak knihu prodat.

Spisovatelé, toužící po publikování, jsou aktivními účastníky provozu, jenž nezná slitování. V travestii ústí zejména popis úspěchu, jehož v románu dosáhne kniha zesnulého pizzaře Henriho Picka. Knihu vydává nakladatelství Grasset, největší konkurent Gallimarda, rukopis objeví Delphine právě v Bretani mezi odloženými rukopisy. Jaké tajemství, jaká záhada za tímto literárním trhákem stojí?

David Foenkinos dokazuje, že umí psát lehce, vážné otázky klade s oblibou vedle nicotných; z jeho psaní ale cítíme, že mu na samotném psaní velmi záleží. I on ví, že humbuk, který on sám dokázal uspořádat kolem svého psaní, zajímá někdy novináře více než dílo skutečné. Přesto vyznívá jedna z postav, stárnoucí a deklasovaný literární kritik Jean-Michel Rouche, pátrající po skutečném autorovi Pickova rukopisu, vlastně dosti dojemně. Stejně jako Foenkinsův pokus popsat svět, v němž se násilí tak často spojuje s morálním kýčem, ten svět bez lítosti, kde jsme nakonec všichni odsouzeni přežít.

David Foenkinos: Záhada Henriho Picka (Le mystère Henri Pick). V překladu Danuše Navrátilové vydalo nakladatelství Argo, 2018.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
včera v 12:32

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...