Recenze: Junga coby malíře inspiroval středověk, moderní umělce posílal k psychiatrovi

Švýcarský psycholog Carl Gustav Jung byl nejen spolutvůrcem psychoanalýzy a otcem hlubinné psychologie, byl zároveň – a to se příliš neví – zručným malířem a kreslířem. Výpravná publikace Umění C. G. Junga je toho důkazem.

Výtvarné umění bylo pro Junga velice významné, a to nejen proto, že jej měl rád, obdivoval a byl jeho poučeným znalcem. Výtvarná díla mu vedle estetického prožitku zároveň sloužila k výkladu jeho vlastních převratných teorií, nacházel v nich jejich potvrzení – a fascinující je, jak mu dokázala „posloužit“ díla všech epoch i kultur, evropských i mimoevropských. A mimochodem, podobně pracoval i s literárním či filozofickým materiálem, viz jeho silný zájem o alchymické texty či buddhismus nebo křesťanskou mystiku.

Výtvarné projevy pacientů pomáhaly Jungovi výraznou měrou při pronikání do pacientovy psýchy, do jeho problémů. A jak ukazují jeho kazuistiky, často mu právě tyto projevy umožnily zásadní průlom v celé terapii.

V kontextu toho všeho je tedy více než zajímavé podívat se na výtvarná díla Junga samotného. Některá již byla zveřejněna při posmrtném vydání Jungovy Červené knihy, rozsáhlého spisu, jakéhosi deníku, do nějž si známý psychoterapeut zaznamenával své sny, dojmy, fantazie, ale i různé podněty – a vše bohatě ilustroval, včetně velice zajímavých iniciál.

Zároveň se nedržel jednoho výtvarného stylu, ale přizpůsoboval jej vždy obsahu. A totéž platí pro různé výtvarné techniky, díky čemuž může Červená kniha připomínat středověký rukopis – ovšem pouze připomínat, natolik byl Jung sám sebou.

Řada ilustrací právě z Červené knihy je přetištěna i v knize Umění C. G. Junga, můžeme tedy sledovat, jak se coby výtvarník proměňoval. A je to pohled více než poutavý – od počátečních pokusů, kdy spíše překresloval různé hrady a bitevní scény, se věnoval i krajinomalbě.

Kvaše či pastely z doby, kdy mu bylo kolem pětadvaceti, prozrazují nejen zručnou ruku, ale také vnímavé oko, zároveň se jedná o zcela osobitou tvorbu. Hlavní inspirací však, především později, zůstává středověk, a také alchymie, se svojí symbolikou – ta ostatně zajímala a výrazně inspirovala i Junga-psychologa.

„Vypadá to jako trafika po zemětřesení“

Nečekejme ovšem nějaké formální výboje, Jung totiž – a to je v kontextu jeho uvažování překvapivé i logické zároveň – jako by měl, pokud šlo o moderní, současné umění, na očích klapky, respektive: jako by nedokázal vystoupit z klasického pohledu na umění a jeho hodnocení.

Čteme tak u něj věty typu „vypadá to jako trafika po zemětřesení“, míněn byl Duchampův převratný olej z roku 1913 Akt sestupující ze schodů, jindy komentoval moderní malby slovy, že přesně s takovými projevy se setkává u svých pacientů. Řečeno s nadsázkou, že tedy avantgardní umělci jsou také vlastně psychiatrické případy…

Nic to nemění na tom, že svazek Umění C. G. Junga se díky bohatému, krásně vytištěnému obrazovému doprovodu a řadě studií stává nejen důležitou položkou v jungovské bibliografii, zaujmout může i ty, jejichž zájem nepatří primárně hlubinné psychologii, ale zkrátka hodnotnému umění.

Umění C. G. Junga, vydalo nakladatelství Portál v roce 2019.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...