Recenze: Karlín v plamenech. Parkway Drive v Praze potvrdili, že nemají konkurenci

Že popularita těchto sympatických Australanů roste v tuzemsku geometrickou řadou, bylo jasné už při jejich poslední zdejší zastávce, kdy byli jednou z hlavních hvězd loňského festivalu Aerodrome v Panenském Týnci. Právě na konci onoho vystoupení avizovali nadcházejcí vystoupení v pražském Foru Karlín. 

Skoky z ochozů, pyrotechnická jízda i něžné smyčcové kvarteto

Ten, kdo někdy navštívil jejich koncert, už ví, že jestli Parkway Drive kromě hudby něco opravdu umí, pak je to právě živá show. Přesvědčit se o tom mohli nejen návštěvníci na zmíněném festivalu, ale například i před dvěma lety právě v Karlíně. Strhujícímu vystoupení tehdy dominovala nejen světelná a pyrotechnická show, ale především na gigantické konstrukci upevněný a vzhůru nohama bubnující Ben „Gaz“ Gordon.

Nejinak tomu bylo i tentokrát. Už samotný efektní příchod na stage proběhl netradičně z publika, a nikoli ze zákulisí, jak bývá zvykem. Členové kapely při něm procházeli davem svých příznivců obklopeni muži v kápích nesoucími hořící pochodně. Spolu s úvodní vypalovačkou v podobě úvodních skladeb Wishing Wells a Prey teplota zaplněné haly povážlivě stoupla.

Setlist sestávající především ze skladeb nového alba doplňovaly kousky ze starší tvorby, a návštěvníci se tak dočkali i hitů jako Vice Gripe či Wild Eyes. Velmi příjemné bylo zařazení skladeb Carrion a Idols and Anchors, které jistě potěšilo nejednoho skalního fandu. Hudební stránku naprosto bezchybně doplňovaly světelné efekty a nechyběla samozřejmě ani dechberoucí ohnivá smršť.

Brothers, my brothers, is this all that we are? Sisters, my sisters, we've been crushed by the fists of… god?

Připočteme-li k tomu všemu charizma zpěváka Winstona McCalla s jeho drtivě zničujícím bezchybným vokálem a stoprocentním nasazením, máme tu hned zkraje roku adepta na jedno z nejlepších vystoupení. Na parketu nechyběly takzvané circle pity ani wall of death, vzduchem létaly boty i svršky, došlo dokonce i na skok z ochozů do rozvášněného publika. Fanoušci byli nadšeni a dávali to také patřičně najevo, ať už neustálým skandováním jména kapely, bouřlivými ovacemi či sborovým zpěvem většiny textů, za což si vysloužili od frontmana upřímná slova chvály a úcty. 

Naprosto úchvatným prvkem pak byl doprovod smyčcového dívčího kvarteta na vyvýšených plošinách nad hlavami hudebníků při skladbách Writings on the Wall a Shadow Boxing a poté ještě při skladbě The Colour of Leaving, při níž se Winston McCall přemístil do prostoru u zvukaře a jeho čistý vokál doprovázela cellistka.

 Krásná a velmi emotivní balada, již frontman věnoval nedávno zesnulému Tomovi Searleovi z Architects, celý povedený set uzavírala. Pekelná ohnivá show pak vyvrcholila přídavkem v podobě hitovek Crushed a Bottom Feeder, jež McCall uvedl hozeným molotovem, kterým zapálil logo skupiny dominující pódiu.

Jestli někdo rozdrtil české fanoušky, nebyl to bůh, ale Parkwayové, kteří v Karlíně svým opět bezchybným a naprosto famózním vystoupením potvrdili, že si místo na metalcorovém trůnu právem zaslouží. Evropská část turné odstartovala 25. ledna v německém Hamburku a Praha, jež byla jeho poslední zastávkou, byla jeho parádní tečkou. Tohle bude velmi těžké překonat…

Setlist Parkway Drive, 18. 2. 2019, Forum Karlín, Praha:
Wishing Wells, Prey, Carrion, Vice Grip, Karma, Cemetery Bloom, The Void, Idols and Anchors, Dedicated, Absolute Power, Writings on the Wall (with live string quartet), Shadow Boxing (with live string quartet), Wild Eyes, Chronos, The Colour of Leaving (Winston and Cellist… more )
Encore: Crushed, Bottom Feeder