Recenze: Když nastává Soumrak, ozývá se zlověstné burácení. Je ale třeba naslouchat

Uhrančivá návštěva Budapešti začátkem minulého století vrší tajemství a záhady bez přímých odpovědí. Oproti svému minulému majstrštyku Saulovu synovi se režisér a scenárista László Nemes v dramatu Soumrak neopírá o silné téma holocaustu, ale musí vynakládat větší úsilí při nanášení dílčích odstínů svého námětu, který rezonuje mnohem hloubavějším způsobem.

Lze spatřit blížící se pád civilizace? I takovou otázku lze vyčíst z enigmatického díla, jež natočil maďarský tvůrce, kterého proslavil tři roky starý debut Saulův syn, v němž nabídl intenzivní a hrůzný prožitek z koncentračního tábora. Saul mu vynesl i Oscara. Svým druhým filmem se v dějinách posunul o kus zpátky, téměř vpředvečer vypuknutí první světové války.

Píše se rok 1913, když do Budapešti, metropole odsouzené vzkvétat ve stínu Vídně, přijíždí dvacetiletá Irisz Leiterová. Chce se ucházet o práci v místním luxusním kloboučnictví, které nese její vlastní jméno. Dříve totiž patřilo jejím rodičům, ale ti zemřeli, když byla ještě malá, a tak skončila v sirotčinci.

Přestože klobouky Leiter značí kvalitu, když dorazí Irisz, její jméno najednou působí obavu, jako by vyvolávala duchy, které si místní nechtějí připomínat. Zjišťuje, že má bratra, který stojí za jakýmsi násilným činem a který zmizel. Přestože je zjevná snaha Irisz vypudit zpátky tam, odkud přišla, ona si tvrdohlavě jde po stopách svého rodu a hledá odpovědi.

Vnímání otřesů

Nemesův film je nedává lacino. A jelikož maďarský tvůrce odmítá doslovnost, mohou závěrečné titulky přinést rozmrzelost z toho, že Nemes není odvážnější a konkrétnější v pojmenování mechanismů, jež vedou ke společenským změnám. Soumrak tak neskýtá ani jízlivou paralelu k současné době, v níž také zažíváme s technologickým rozvojem a přemírou blahobytu vrchol civilizačního pokroku.

Nemes je mnohem subtilnější v práci s tématem soumraku civilizace. Výstřely první světové války, jež v roce 1913 číhala za rohem, pro maďarského tvůrce zní jako hřmění blížící se bouře. Společnost si stále drží fasádu kultivovanosti a etikety, ale ve vzduchu je cítit, že barbarství lidstva se dere na povrch.

Film Soumrak
Zdroj: Be2Can

Z postavy Irisz činí svědka, jenž proniká jak za faleš smetánky, tak také odhaluje nepokoj bublající mezi neprivilegovanými. Irisz se také stává nositelkou duality, když je rodinným jménem spojena s obchodem, jenž je výlohou civilizační marnivosti, ale zároveň krevní spřízněností s rebelujícím bratrem rozdmýchává násilí.

Snová Budapešť kulisou subjektivní odysey

Události jsou zachyceny s nervózní úzkostí, kterou Nemes výborně vykresluje svébytným filmovým jazykem, jímž zapůsobil už v Saulově synovi, ale který zde rozvíjí a vzdaluje se od ryze manýristické pózy. Prim nadále hraje subjektivita, kameraman Mátyás Erdély je opět nablízku hlavní postavě, byť se jí nedrží tak upjatě. Těží z toho opar záhadnosti. Irisz je totiž středem podezíravých pohledů, nevraživých gest i lačných úšklebků a divák spolu s ní tápe, čím to je.

Formátem obrazu se pak Nemes přiblížil ke standardnějšímu poměru stran 16:9, jelikož poměr 4:3 užitý u Saulova syna by u Soumraku nemohl plnit stejnou funkční úlohu. U Irisz je potřeba větší rozhled, ona se neuzavírá do sebe, ona naopak pátrá a zkoumá. Díky pečlivé práci na výpravě a kostýmech pak pohlcuje atmosféra předválečné Budapešti, která se ve dne topí ve zlatavém slunečním žáru a v noci halí do temného závoje.

Závoj se symbolicky zvedá z tváře Irisz hned v úvodu, ale mnohým zůstává do doby, kdy je příliš pozdě, aby mohli zabránit katastrofě. Tak jako kola dějin i Nemes žádá bedlivou pozornost. Jinak Soumrak uplyne bez jakéhokoli účinku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 18 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...