Recenze: Když srdce člověka nakonec předběhne

Jímavá, poněkud obstarožně se tvářící, přesto až nečekaně ostrá kniha o lásce. Nový čas, novela dánské autorky Idy Jessenové, neohromí záplavou slov ani velkým vyprávěním. Její stylistická střídmost přesto literárně zasáhne vždy přesně: emotivní, nesentimentální kniha inspirovaná tradičním severským vyprávěním, na jaké jsme téměř sami zapomněli.

Nový čas byl odměněn Cenou Karen Blixenové a Cenou dánského veřejnoprávního rozhlasu za nejlepší román roku 2015. Důvodem ke čtení ale nemusí být vůbec žádné ceny.

Byla to vůbec láska?

Základní rámec vyprávění tvoří příběh maloměstské učitelky Lilly Baggeové, jež v roce 1904, získala po škole místo zapadlém Thyregodu – a nyní po dvaceti letech bilancuje. Kulisami se stalo prostředí nehostinného středního Jutska, mimochodem autorčina rodného kraje, kde vládnou prudké větry a krutý mráz a místy až magicky vypjaté přízraky přírody, nebýt uprostřed vřesoviště oněch všudypřítomných ptáků a za ploty domů třeba zajíců a slepic.

Po několika úsečných řádcích prvních stran počíná příběh ve chvíli, kdy Lyllin o dvacet let starší manžel Vigand Bagge, místní vážený lékař, s nímž prožila dlouhá dvě desetiletí, náhle umírá. Charakterově odtažitý, přímý až krutý choť, jenž ve své závěti odmítá církevní obřad, vytvořil pro svou manželku svět, jakým žilo jistě i mnoho jiných žen. Muž udával směr, rytmus i nasazení.

Dvacáté století ale přineslo vedle války také elektřinu i volební právo ženám. Bezdětná Lilly, která se ohlíží za svým životem, v němž zlomy přicházely fatálně, přesto jaksi neočekávatelně, zvolna zjišťuje, že stojí před zásadním rozhodnutím, na něž nebyla připravena. Její nenaplněné touhy, zdánlivě ztracené v řece vzpomínek, se náhle objevují zpátky v okamžiku, kdy se jí do dveří pomalu vkrádá osamělost. Byla to vůbec láska? Zjištění, že smrt blízkého, dokonce i nejbližšího, totiž manžela, může být i úleva, zní až nekřesťansky.

Žena v poryvech času

Ústřední dvojici Lilly a Viganda rozhojňuje autorka o několik postav – lidé toho kraje, kam učitelka Lilly přijíždí, jsou povšechně různí, od podivínů přes hluchoněmé sestry až po dobrosrdečné sedláky či rázovité obchodníky. Není to ale jen prázdné figurkaření, Spisovatelka Jessenová dokáže zachytit vedle bizarnosti i postavy stojící na průsečíku času. Takovou je například mladičký fotograf Carl nebo starosta Peder, jenž se stane téměř buditelskou postavou místní knihovny. Podpora, které se Lilly od něj dostává, rovněž nezní falešně.

V příběhu Lilly je cosi nostalgického, zároveň ale prostého, někde široce rozprostřeného mezi Karen Blixenovou a Hansem Christianem Andersenem. Nejblíže má ale Jessenová k excentrickému spisovateli Hermanu Bangovi, jehož román U cesty vyšel Odeonu v roce 1977. Také v něm sledujeme příběh životem zklamané ženy z konce 19. století, laděný subtilně, melancholicky…

To velké vyprávění ale má za sebou především nekonečnou krajinu, transcendentno i věčné pokoušení Boha, vlastní snad nejlépe filozofu Sørenu Kierkegaardovi, vnímanému jako předchůdci existencialismu.

Severská síla tradice lidi na jedné straně spoutává, na straně druhé jim ale umožňuje prožívat věci v její celistvosti, s pevným rámcem a ve společenské sounáležitosti. Leitmotivem knihy je zejména snaha Lilly vymanit se, dokázat být sama sebou, emancipovat se od úzkoprsosti prostředí, kde jezdit na kole, natož mít auto – především jako žena – vypadá dosti extravagantně. To vyznívá nezakrytě feministicky.

Když už se ale zdá být na spadnutí Lillyina nezbytná oběť jejímu osudu a maloměstu, objeví se někdo, kdo se dokáže zmocnit jejího srdce. „Nový čas“ se promění v možnost, jíž se Lilly chopí. Neboť, parafrázujeme-li autorku, srdce člověka – natož ženu – vždy předběhne. Horší by bylo, kdyby ho jen doběhlo.

Ida Jessenová: Nový čas (En ny tid). V překladu Heleny Březinové vydalo nakladatelství Paseka, Praha 2018.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
včera v 12:32

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...