Recenze: Lev v zimě trpí, navzdory Havlové a Töpferovi

Brilantně napsaná divadelní hra Jamese Goldmana Lev v zimě není kupodivu častým hostem na českých jevištích, přestože nabízí nevšední herecké příležitosti. Naposledy ji uvedlo v roce 2009 Divadlo Radka Brzobohatého (v hlavních rolích s principálem a Hanou Maciuchovou). Nyní se nového nastudování chopilo Divadlo na Vinohradech. V režii Jana Buriana ústřední postavy dramatu – Jindřicha II. a jeho manželku Eleonoru – ztvárnili Tomáš Töpfer a Dagmar Havlová Veškrnová.

Důvodů, proč divadla hru neuvádějí častěji, je více. Jedním z prvních, který se nabízí, je jistě nezapomenutelná filmová adaptace z roku 1968 s Peterem O'Toolem a Katharine Hepburnovou, oceněná třemi Oscary. Jejich výkony budou už asi navždy záležitostí srovnávání a nesnadnou okolností pro příští představitele. Ovšem hra samotná, která před svým zfilmováním sklízela velké ovace na Broadwayi, skrývá další zásadní úskalí, s nimiž se inscenátoři musí popasovat.

Především to je její žánrová nevyhraněnost. Hra osciluje mezi historickým dramatem a chytře vystavěnou konverzačkou. Ani komedie, ani tragédie, ani životopisné drama – a mnoho, mnoho textu. To vše klade na případné inscenátory vysoké nároky. Bohužel ani renomované Divadlo na Vinohradech se s těmito záludnostmi nevyrovnalo beze zbytku.

Lva táhnou Havlová a Töpfer

Je pochopitelné, že dramaturgie divadla přistoupí k nasazení takovéto hry jen v případě, pokud má k dispozici dvě výjimečné herecké osobnosti pro ústřední dvojici. Tomáš Töpfer a Dagmar Havlová takovými osobnostmi bezpochyby jsou.

Nahrávám video

Z tohoto pohledu se nedá inscenaci nic vytknout. Oba představitelé hlavních rolí si s textem chytře pohrávají. Nechybí exaltované ani tiché tóny, civilní projev i patetické vzlety jsou přesně dávkované. Napětí přinášející střihy a zvraty jsou uvěřitelné a hra mezi touto dvojicí silných osobností je vskutku zábavná. Tím jsou ovšem veškeré klady představení vyčerpány.

Postavit celou inscenaci jen na hereckých výkonech (byť kvalitních) je bohužel pro celkový dojem málo, navíc když další herci kvalit ústřední dvojice nedosahují. Režisér Jan Burian totiž na všechny ostatní divadelní složky, potřebné pro vyvážený celek, jaksi pozapomněl.

Příchody, odchody a nesourodost

Jeho režie se smrskla na základní aranžmá příchodů, odchodů a koncipování pohybu postav po jevišti. Inscenace postrádá jakoukoli divadelní metaforu, neřkuli jednotící poetiku, která by herecké výkony povýšila a dodala představení kreativitu, tolik potřebnou, aby došlo ke kýženému divadelnímu zážitku.

Bezradnost režie odráží i skoro až ledabylá výprava (Karel Glogr). Statická scéna složená z jakési měděné konstrukce evokující bránu, opatřená závěsy, v popředí praktikábl s červeným přehozem pro Jindřichovy komnaty a později modrým pro francouzského krále Filipa, stolek, dvě židle a také Filipova postel s nebesy – vše působící nahodile, nesourodě a hlavně nic z toho nevytváří potřebnou atmosféru sevřeného, svébytného díla, kterým každé divadelní představení má být.

Lev v zimě (Divadlo na Vinohradech)
Zdroj: Viktor Kronbauer/Divadlo na Vinohradech

Podobně nesourodě působí kostýmy, které jsou, tak jako scéna, pojaty v indiferentním duchu s mírně historizujícími prvky. Zaměnitelnost jakéhokoli kusu scény či kostýmu za jiný je trestuhodná a nepochopitelná v souvislosti se všemi zkušenými divadelníky, kteří se na inscenaci podíleli.

Nicméně, ten kdo má rád klasiku a k uspokojivému pocitu mu stačí dívat se na dobré herce, kteří si pohrávají s kvalitním, chytrým a vtipným textem, si v inscenaci Lva v zimě v Divadle na Vinohradech přijde na své. Díky výkonům Tomáše Töpfera a Dagmar Havlové představení nepadlo pod stůl, je jen škoda, že jejich úrovně ostatní složky představení nedosahují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
včera v 12:32

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...