Recenze: Mikuláš Medek o svém umění přesvědčuje až na ostří nože

Roudnická Galerie moderního umění se může pochlubit nejen výtečnou sbírkou, ale také výtečnou dramaturgií – posledním důkazem je aktuální výstava Mikuláše Medka.

Mohlo by se zdát, že je Mikuláš Medek (1926–1974) na naší scéně dostatečně etablovaný, jeho obrazy jsou vystavovány v rámci různě pojatých výstav. Vlastní velkou výstavu měl ale naposledy v Rudolfinu v roce 2002 a do té vtrhly povodně. Zároveň se ozývají – ojedinělé – hlasy, že by se měl Medkův význam přehodnotit, protože je přeceňován.

Roudnická výstava dává naštěstí dostatečnou odpověď na oba body: Jednak ji lze díky tomu, že představuje umělcovu tvorbu v celé šíři, vnímat jako ucelenou výstavu. Zároveň, i díky kurátorskému pojetí, přesvědčivě vyvrací eventuální pochyby o Medkově místě v našem poválečném umění.

Kurátorka Miroslava Hlaváčková se nemohla vzhledem k prostorové dispozici roudnické galerie více rozmáchnout; zdánlivé svázání rukou se ukázalo naopak jako výhoda. Není problém zahltit velký prostor přehršlí obrazů, jako se to podařilo například loňské hradní výstavě českého impresionismu – to dokáže každý. Divák se však v té záplavě utopí, stejně jako koncepce, je-li jaká. Ovšem předvést umělce na daleko menším prostoru, a nic nepominout, nezkreslit, není jen tak.

Není nic, jen bodce…

Úvodem jsou vystaveny tři Medkovy obrazy z konce 40. let, Infantilní krajina II (Infantilní procházka) z roku 1947, z roku 1948 pak Anální motýl a Zázračná matka II. Medek pracuje s organickými motivy, přičemž biologicko-vegetativně-anatomické prvky skládá podobně jako o generaci starší František Janoušek.

Rozhodně je z kompozic cítit symbiotické propojení s tvorbou Medkovy ženy Emily, na jejíchž fotografiích z té doby vidíme též vejce či oční bulvy vsazované do zdánlivě nesourodého kontextu. Bylo to surrealistické? Zřejmě ano, zřejmě ne. Chceme-li, můžeme v sestavě „objektů“ nacházet princip koláže, v každém případě ovšem těžko hledat, kromě zmíněného Janouška, nějaké paralely.

Od počátku 50. let počíná do obrazů prosakovat realita studené války, stalinského teroru, bezčasí a ztráty perspektiv – mění se nejen barevnost děl, ale i obsah. A tak z obrazů Cranachovská nadlyrika s imperialistickou květinou (1953–1954), Křik (1954) či Hádka (1956–1957) cítíme již dávno ne latentní, ale zcela manifestovanou – vnější – agresi a ohrožení. Například Křik je již zcela jiný výraz než slavný Munchův Výkřik. Zdánlivě klidné modravě šedé pozadí je o to svíravější, deformovaná a značně redukovaná rudá postava, tvář vystupující ze sebe – a za modrým „oknem“ není nic. Jen hrozící, strážící bodce…

Z výstavy Mikuláš Medek v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem
Zdroj: Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem

V pozdějších obrazech, jako jsou Spící IV (Náruživý spánek) z roku 1957 či Nahý v trní z téhož roku, již dochází postupnému zabstraktňování a geometrizaci motivů. Zároveň se barevně proměňují k rudé či modré, později se přidají další barevné akcenty. Začíná tím zároveň vrcholné Medkovo období – lze-li v jeho případě vůbec nějak hierarchizovat.

Medek redukuje postavy, a nejen je, na strohé geometrické útvary, plátna jsou plna zraňování, opětovné agrese, pronikání – a to jak obsahově, tak i v malířském gestu. Fyzické útoky poznamenávají obrazy, vidíme na nich různá ostří, bodce, sekáčky – jako třeba na obrazech Dva inkvizitoři (1965) nebo Zobrazení pohledu na muže v napětí (1967). Ten má bodce a jakýsi „stroj“ i v hlavě… Mimochodem, inkvizitory mají být kunsthistorici František Šmejkal a Věra Linhartová.

(Ne)surrealista

Mluví se o Medkově surrealismu – byl mu jistě blízký, zvláště dříve, nikdy se však za surrealistu nepovažoval, a v pozdějších letech by mu rigidní surrealistická skupina jistě netolerovala výzdoby kostelů, malbu oltářů. Zajímavé je proto srovnání dvou obrazů: Příšera, která chce žít líbezně / V. Effenberger (1965) a Pokus o portrét J. Ch. (1967). Bez ohledu na to, že název prvního oleje pochází z Medkovy básně z roku 1951, vidíme na něm stylizovanou hlavu, z níž planou hned tři oči, celé je to pochmurné, načuřené, temné. Světle modrá „postava“, tedy kritik a historik umění Jindřich Chalupecký, na druhém oleji je naopak ukotvena v širokém rozkročení, zavinutou, leč rozvíjející se osobností, stoupající k vyšší úrovni.

Těžko říct, jak by se dál vyvíjela Medkova tvorba, zemřel však relativně mladý. I tak ovšem po sobě zanechal dílo zasluhující úctu. Slouží ke cti roudnické galerii, že Mikuláše Medka opět připomíná. Je na místě také zmínit pečlivě připravený katalog s mnoha Medkovými citacemi, které dotvářejí celkový dojem. A pokud si hodláte udělat příjemný výlet, berte roudnickou Galerii moderního umění a současnou výstavu Mikuláše Medka jako dobrý tip. Končí 10. února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...