Recenze: Mladý Ahmed ukazuje, jak radikální islám rozežírá dětskou mysl

Legendy evropského sociálního dramatu, bratři a režiséři Luc a Jean-Pierre Dardennovi, se s Mladým Ahmedem částečně vydávají mimo své typické prostředí belgické pracující třídy. Zaostřují na třináctiletého chlapce muslimského vyznání, jenž se zhlédne v představě svaté války. Krajně neúčinná se ukazuje snaha matky i sociálních institucí o jeho převýchovu. Závažné a aktuální téma režiséři bohužel nepostihují se zručností známou z jejich starší tvorby.

Ocenění za režii na letošním festivalu v Cannes bylo pro bratry Dardenny téměř rutinní záležitostí. Premiéry na Riviéře se dočká každý jejich nový film a Zlatou palmu obdrželi už dokonce dvakrát. Klíčem k nejprestižnějšímu festivalu je styl observačního realismu, který do hrané tvorby přenesli ze svých dokumentárních projektů. Od Rosetty (1998) až po Mladého Ahmeda se roztřesená kamera Dardennových stala pomyslným standardem evropských sociálních dramat. Hrdiny jsou v jejich snímcích obvykle utlačovaní lidé, které společnost odsunula na okraj a jež od existenční krize někdy dělí pouhé jedno rozhodnutí.

V srdci džihádismu

Třináctiletý Ahmed (debutant Idir Ben Addi), jehož belgický imám nasměruje k extrémní formě islámu, představuje pro režiséry neobvyklý objekt – už jen tím, že ve svých nejznámějších snímcích náboženství nijak netematizovali. Od protagonistů jejich filmů se také zpravidla odvracel okolní svět (zejména pokrytečtí zaměstnavatelé), ne naopak. Ačkoli se může volba hlavní postavy zdát ozvláštňující, jiné prvky Mladého Ahmeda svědčí o značné návaznosti na předchozí tvorbu Dardennů. Všechny potenciálně pozoruhodné výkyvy jsou ale rozmělněny v rozpačitém celku.

Snímek charakterizuje stále citelnější tendence režisérského dua řešit ve svých příbězích morální problémy a modelové situace lidského utrpení. Znatelné to bylo v jejich počinu Dva dny, jedna noc (2014) a především v Neznámé dívce (2016). Díky tomu, že Dardenni začali více užívat klasické vypravěčské techniky, jejich postavy už v takové míře nezakouší náhody a hrubé ironie osudu. Mladý Ahmed působí o to strnuleji tím, že zobrazuje extrémnější situaci, nikoli už bolesti desítek milionů vykořisťovaných a chudých Evropanů.

Styl režisérů nezaznamenal s Mladým Ahmedem žádný výrazný vývoj. Nutno říci očekávaně, jelikož jeho součástí bylo vždy pečlivé dodržování všech předurčených pravidel. Dvojice si nedovolí vybočit z konvencí dokumentárního realismu. Podobně jako ve svých starších snímcích i zde užívají mezer ve vyprávění. Odmítají nám tak ukázat Ahmedův přerod nebo první dny ve výchovném ústavu. Tyto části musíme domýšlet a vzhledem k jejich důležitosti je lze mít za opomenutí, která režisérům především usnadňovala práci s hlavní postavou. Se znalostí tvorby Dardennů stejně tak nezarazí thrillerové scény, v nichž se Ahmed chystá uskutečnit své násilné plány. Režiséři zkušeně pracovali s napětím napříč svými filmy, nejpříznačněji v dramatu Dítě (2005).

S pasivním hrdinou k nuznému konci

Tvůrci si jsou vědomi, že případy jako Ahmed vyžadují velkou opatrnost, aby pod tlakem ve svých názorech neustrnuli. Navzdory snaze a dobrým úmyslům vychovatelů ale chlapcovo jednání zůstává záhadné a iracionální. O zprostředkování emocionální vazby k protagonistovi režiséři příliš neusilují. Odmítá sejmout kamennou tvář, za níž nevidíme postavu ani my.

Z druhé strany se s takovým filmovým protagonistou dá poměrně snadno nakládat napříč děním. Na rozdíl od hrdinek z Dvou dnů, jedné noci a Neznámé dívky je Ahmed podstatně pasivnější postava. Režisérská dvojice si po většinu stopáže zcela vystačí s obrazem pomýleného chlapce, který potřebuje laskavost a péči, přičemž všechny podrobnosti nechávají stranou. Poté ho stačí postavit do společnosti mladé dívky, s níž pracuje na farmě, a situace se píší bezmála samy.

Jean-Pierre a Luc Dardennovi
Zdroj: Film Europe

Tímto souzněním stylu a hlavní postavy Mladý Ahmed účinně poukazuje na nebezpečnou, ale také absurdní povahu mnoha džihádistických formulí. Tím, že nechává svého naivního hrdinu opakovat naučené věty ve všednodenních situacích, naskrz prohlížíme jejich manipulativnost a vyfabulovanost. Dardenni téma radikálního islámu nezobrazují z nového úhlu, ale spíše v duchu svých předchozích filmů připomínají nedostatky sociálního státu, který nárůst těchto ideologií umožňuje.

Napříč veškerému úsilí o autenticitu, režiséři, podobně jako v Neznámé dívce, v závěru dospívají k expresivnímu gestu, které z Mladého Ahmeda poněkud vyčnívá. Náhoda má v jejich filmech své místo, na pochybách ale diváka nechává volba uzavřít s ní vyprávění, bez dořešení mnoha problémů. Jestliže nám Dardenni záměrně neukázali počátky Ahmedovy cesty k náboženskému fundamentalismu, možná měli opomenout i její konec. Šlo by o srozumitelné přiznání, že k některým společenským bolestem stále nenachází řešení. Třebaže má metoda Dardennů stále svou působivost, po boku jejich nejlepších snímků Mladý Ahmed místo nezaujme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 13 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...