Recenze: Na deset Oscarů nominovaná Favoritka zve na sprostý a zběsilý královský dvůr

Komedie mravů? Historické drama? Nebo satirická dramedie? Názory na to, jak Favoritku krátce a výstižně charakterizovat, se rozcházejí. Film diváka přenáší na počátek 18. století na dvůr nemocemi stíhané královny Anny z rodu Stuartovců. O přízeň emocionálně labilní vládkyně se uchází dvě ženy, zkušená intrikánka lady Sarah a její chudá sestřenice Abigail. Pro režiséra Yorgose Lanthimose jde o další příležitost, jak zužitkovat svou poťouchlou poetiku.

Svým estetickým cítěním a tématy se řecký režisér Yorgos Lanthimos rychle prosadil na evropské festivalové scéně. Nedlouho po úspěchu svého Špičáku (2009) se pustil do anglicky mluvených snímků. Filmy nabyly větší srozumitelnosti, nicméně jeho tvorba zůstala od pohledu podivínská, především způsobem, jakým mísí humor s vážnými okolnostmi.

Ve společnosti předchozích počinů Humr (2015) a Zabití posvátného jelena (2017) nicméně doznala Favoritka jistých změn. Vliv na to má patrně skutečnost, že se Lanthimos poprvé za 14 let kariéry obešel bez scenáristy Efthymise Filippoua. Favoritka se místo toho zakládá na dlouho připravovaném námětu Deborah Davisové a Tonyho McNamary.

Šílenství královny Anny

Přesto z nové spolupráce mezi režisérem a scenáristy vzešlo dílo, jež by mělo příznivce původního zvěstovatele tzv. řecké divné vlny potěšit. Boj o dvůr královny Anny (Olivia Colmanová) je zde uchopen jako hrubě černohumorná záležitost, v níž vedle sebe existuje nejen vážné a odlehčené, ale vysoké a nízké – vznešené a vulgární. Případně by šlo Favoritku označit za komedii protikladů, neboť ty postavám dláždí cestu k absolutní moci.

Lanthimos nás uvádí do rozpoložení groteskna a absurdna velmi záhy. Příchozí Abigail (Emma Stoneová) dorazí do paláce po pádu do bahna a výkalů, po královnině komnatě se prohání 17 vypasených králíků, kteří jsou pro ni útěchou po ztracených dětech (královna několikrát potratila, další děti zemřely po narození), a večerní slavnosti se změní ve variantu Stardance s odvážnými tanečními výkony. S přihlédnutím k tomu, že se jen málokdy vzdalujeme okolí paláce, vzniká dojem fantastického místa, do něhož nás představivost tvůrců uvěznila spolu s postavami.

Nezměrný podíl na tom mají stylistické prostředky, které Lanthimos volí. I z tohoto hlediska přináší řadu paradoxů, především kombinací modernistického a staromódního. Označení „kostýmní drama“ zbavuje konzervativnosti, když okázalým oděvům dává podprahové významy. Nejvýraznější je v tomto ohledu líčení a sbírka obřích falických paruk hraběte Roberta Harleyho (Nicholas Hoult), protivníka královny Anny.

Neméně úderně působí některé záběry kameramana Robbieho Ryana, jenž často zkřivuje prostor efektem „rybího oka“ za použití velmi širokoúhlých objektivů. Jak se Lanthimos vyjádřil, v tomto ohledu byl jednou z inspirací i československý Spalovač mrtvol (1969).

Snadno rozpoznatelné hudební kompozice skladeb Johanna Sebastiana Bacha, George Friderica Handela či Franze Schuberta zase střídá experimentální skřípání současné umělkyně Anny Meredithové. Suita k závěrečným titulkům ovšem předčí všechna očekávání – jedná se o coververzi písně Eltona Johna Skyline Pigeon s doprovodem na cembalo.

Ačkoli je zřejmé, že přílišná věrohodnost nebyla Lanthimosovou snahou, jenom málo snímků situovaných do vysoké společnosti 17. nebo 18. století dokázalo takto sugestivně přiblížit dobovou sounáležitost špíny a škrobenosti. Estetiku monstrózních paruk, které zakrývají mastné vlasy, je skoro možné cítit.

Předvídatelná hra s bezchybnými herečkami

Postupem času, jakmile se určí vztahy mezi postavami a vyjeví se zápletka, dojde k umírnění Lanthomovosy filmařské výstřednosti. O pocitech protagonistek nás již nezpravují divoké hrátky s obrazem, stávají se spíše explicitně vyřčené nebo se odráží v pozadí znějící hudbě. Vyprávění se po tomto obratu stává jasně čitelné a oproti předchozím snímkům režiséra nepředstavuje přílišnou výzvu.

Nahrávám video

Ačkoli je jedním z nejvýraznějších motivů Favoritky sebezničující závislost, která vyvěrá ze všech forem moci, v zápolení královniných oblíbenkyň film celkem jasně určuje kladnou a zápornou stranu a naznačuje, s kým soucítit a kým opovrhovat. Režisér ve vhodnou chvíli dokáže situaci obrátit naruby, i to je nicméně součástí vlastně předvídatelného konceptu.

Při postihování marnivosti královského dvora se poté scenáristická dvojice uchyluje k snadným metaforám za pomoci groteskna a absurdity. Kupříkladu při sledování závodu ochočených kačerů není pochyb, že jde o obrazné vyjádření pomíjivosti mocenských choutek šlechticů.

Mohutný podíl na tom, že Favoritka působí jako příběh o reálných bytostech a nikoli bizarních figurkách, mají tři ústřední herečky. Vzhledem k všeobjímající stylizaci je překvapivé, že vůbec neinklinují k přehrávání a i nejextrémnější scény zvládají jen v mírně excentrických kreacích. Současný úspěch Favoritky na nejrůznějších udílení filmových cen si skutečně nelze představit bez Olivie Colmanové, Emmy Stoneové a Rachel Weiszové.

I díky jejich výkonům je Favoritka nominována na deset Oscarů. Se shodným a letos nejvyšším počtem nominací vyhlíží 24. únor, kdy budou vyhlášeni vítězové, také mexické drama Roma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 15 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...