Recenze: Ohromující akce a příliš opatrný konec. Vzestup Skywalkera uzavírá ságu Star Wars

Série z „předaleké galaxie“ dospěla ke svému (prozatímnímu) konci. Režisér J. J. Abrams, jenž se vrací do velitelské pozice, musí zápolit s tíhou přes čtyři dekády budované mytologie i se zástupy natěšených, obezřetných a rozzuřených fanoušků.

Není vteřina nových dílů Star Wars, kterou by fanouškovské publikum nepodrobilo důkladné analýze. Není zpráva nebo teorie, kterou by nečetli. Rekapitulace událostí z posledních let je pro ně zbytečná. Jejich zástupci tedy mohou následující dva odstavce s klidným svědomím přejít.

Mír v době internetových válek?

V roce 2012, když studio Disney odkoupilo značku Star Wars, zbyly z takzvané „prequelové trilogie“ George Lucase (1999 až 2005) jen výsměšná videa na internetu. Plány na natočení nových dílů přivedly do studia režiséra a producenta J. J. Abramse. Reakce na jeho příspěvek, sedmou epizodu Síla se probouzí (2015), naznačovaly, jakým směrem se bude přijetí nových filmů ubírat. Hodnotit a kritizovat se bude to, čím snímky nejsou, místo toho, aby se řešilo, co nového do série vnáší.

Následující díl Poslední z Jediů (2017) režírovaný Rianem Johnsonem poté část fanoušků Star Wars rozběsnil natolik, že se celá událost stala mementem Hollywoodu v internetové době. Producenti i konzumenti se shodli jedině na tom, že jedni pro druhé představují velké ohrožení. Po nevyrovnané, ale jedinečné osmé epizodě se vrací Abrams, aby alespoň některým zanechal na novou trilogii dobré vzpomínky.

Abrams má pověst vynikajícího byznysmena a zručného realizátora. Profiluje se jako vizionářské dítě Stevena Spielberga, které čerpá energii z nostalgie a nových technologií. Zdůrazňuje přitom svůj televizně-seriálový původ. S devátou epizodou mu byl svěřen nezvyklý úkol napravit „průšvih“ Posledního z Jediů. Předtím, než se studio rozhodne, kam svou značku nasměrovat dál, její dočasné finále musí vzbuzovat přinejmenším pocit důstojnosti.

Jak tuto situaci Abrams řeší? První minuty Vzestupu Skywalkera okamžitě napoví a buďte si jisti, že po dobu přibližně tří čtvrtin stopáže režisérova síla neochabne. O premiérových Hvězdných válkách (1977) se mluví jako o filmu, který dal sci-fi filmům rychlost (a prequelové filmy se jí zase vzdaly), ale nikdy se jí vyprávění nevyznačovalo tolik jako ve Vzestupu Skywalkera.

Dvě hodiny zběsilosti

Abrams jako mávnutím světelného meče zavrhne relativní celistvost Posledního z Jediů, v kterém většinu postav motivovalo jen a pouze holé přežití. Místo toho svůj film pojímá jako soubor navazujících epizod. Střídají se nejen planety rozličných podob, ale i skupinky postav a jejich cíle.

Ačkoli je tento formát základem Star Wars a k vidění je například i v současném seriálu z předaleké galaxie Mandalorian (2019), Abrams ho dovádí na hranu možného. Jistým miniaturním modelem nového dílu by mohla být scéna ze začátku filmu, v které pilot Poe Dameron (Oscar Isaac) udělá v krátké době několik skoků hyperprostorem a vždy skončí v jiném koutu galaxie.

Star Wars: Vzestup Skywalkera
Zdroj: Falcon

Prostředí se někdy mění tak rychle, že jsou postavy nuceny odejít dřív, než se vůbec dokážou zorientovat. Vzestup Skywalkera několikrát opakuje dějový vzorec – přílet hrdinů, infiltrace, dosažení cíle a útěk. V krátkých pauzách se potom dozvídáme, kam jejich další kroky povedou.

Režisérovi se přitom daří sekvence variovat. S ohledem na prostředí tak například jednotlivé postavy nabývají různé důležitosti. Někdy je potřeba Poeovy výmluvnosti, někdy síly Rey (Daisy Ridleyová) a někdy jsou klíčové překladatelské schopnosti droida C-3PO (Anthony Daniels). Mění se ale i míra závažnosti. Zejména Rey těžko nese úmrtí několika figur, které byly pro nové i staré díly série určující.

Abramsův epizodický styl se ale stejně nejlépe prezentuje na rozmanitosti akčních scén. Ohromující tempo Vzestupu Skywalkera je dáno právě stálými úprky a záchranami na poslední chvíli. Podobu mají překotného skákání nadsvětelnou rychlostí, honičky kluzáků připomínající sérii Šíleného Maxe nebo plížení se městem plným nepřátelských vojáků. Není pochyb, že se jedná o nejrychlejší a nejpřekotnějšími zvraty přeplněnou část z devíti.

Tváří v tvář starým problémům

Přeci jen je ale Vzestup Skywalkera spolehlivé, nerušivé a bezpečné dílo. Toho se Abrams drží i v závěrečné čtvrtině, která ovšem vykazuje problémy v předchozí stopáži neviděné. První komplikací je, že Abrams ve snaze dovysvětlit jisté nejasnosti svého vyprávění výrazně zvolňuje tempo – nešťastným způsobem se o to pokouší zrovna ve chvíli, kdy na pozadí zuří boj o osud celé galaxie.

Častým a nekoncepčním střídáním mezi pohledy postav poté dochází k takovým problémům s rytmem, až se tato část stane zdaleka nejnudnější sekvencí ve filmu. V této situaci, kdy Vzestup Skywalkera nechtěně obnažuje své poklesky, začínají ze snímku vyčnívat i mnohá klišé, otřesně znějící monology a zápletky převzaté z jiných dílů série. A jakkoli jsou poslední minuty jímavé a logicky zakončují předchozí dění, pro mnohé budou opět symbolem tvůrčí nemohoucnosti, která se příliš ohlíží zpět.

Vzhledem k tomu, jak nevybíravě vyhrocené byly diskuse kolem Star Wars od premiéry Posledního z Jediů, je smířlivá podoba Vzestupu Skywalkera skoro až zklamáním. Abramsův film ztěžka vzbudí tolik zájmu, jako když se v Síla se probouzí dal do proklamovaného napravování pověsti série nebo když poté příspěvek Riana Johnsona rozvířil tolik kontroverzí. Nejvíce pozornosti a díků by mu mělo patřit za to, že Star Wars zase jednou přiblížil vyčerpávající rychlosti a akčnosti aktuální doby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 13 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...