Recenze: Padni komu padni. Tony Judt píše o marxismu i smrti liberální Ameriky

Přestože anglický historik Tony Judt před osmi lety zemřel, jeho texty žijí dál. Jasným důkazem nepolevující aktuálnosti jeho úvah je právě vydaný soubor esejí Zapomenuté 20. století.

Celkem třiadvacet esejí, vzniklých v letech 1994 až 2006, potvrzuje nejen Judtovu neuvěřitelnou šíři zájmů, kdy velice fundovaně pojednává na jedné straně například o papeži Janu Pavlu II., na straně druhé o francouzském marxistickém filozofovi, komunistovi Louisi Althusserovi, o Henrym Kissingerovi a Primo Levim, Tonym Blairovi a kubánské krizi.

Vybíráme tato témata Judtových esejí skutečně namátkou, jedno však mají společné: je jím jednak již zmíněná vysoká fundovanost, což by ale mělo být – doufejme – samozřejmostí. A že jí není, je také jedním z Judtových témat. Hlavně ale všechny jeho texty, a nejen tyto, charakterizuje snaha o maximální objektivitu. Přesněji, ne snaha, ale ony skutečně takové jsou. Chce se tím říci jediné: Judt, je-li přesvědčen a má-li pro to dostatečné důkazy, skutečně nikoho a nic „nešanuje“, nebojí se tít do bolestivých témat, nebojí se kritizovat i „nekritizovatelné“.

Tony Judt / Zapomenuté 20. století
Zdroj: Prostor

Tak například, přestože si velice váží Václava Havla, neváhá jej za jisté věci ostře kritizovat. Stejně tak střílí – zdánlivě – do vlastních řad, když v eseji O podivné smrti liberální Ameriky rozpitvává jednání a projevy amerických liberálních publicistů a intelektuálů, kteří se „kdysi vyznačovali tím, že se snažili myslet samostatně, a ne ve službách druhých.“ Dnes naopak působí jako „užiteční idiotové“. A Judt dokazuje, proč tomu tak je.

Proč ten chlap musí mít zase pravdu?

Je tedy jasné, že dalším, stejně důležitým znakem Judtova psaní a uvažování je odvaha jít proti zavedeným idejím, proti myšlenkové pohodlnosti, proti akademickému (anebo kavárenskému) bagatelizování závažných otázek či naopak omlouvání postojů, ba i zločinů, páchaných „naší“ partou. Ale kritika do vlastních řad je přece vodou na mlýn ideových protivníků, ne? Tak přesně takhle Tony Judt neuvažuje.

Zcela pro něj platí ono „padni komu padni“. A to skutečně, ne pouze proklamovaně. Zkrátka, Judt se nebojí vyslovovat nepříjemné pravdy, ví totiž, že zamlčování, zamlžování, jakkoli „dobře“ míněné, je pouze cestou do pekel, a ve finále se nám pouze a jedině vymstí.

Zároveň, a to je opět Judtovo velké plus, byť byly některé eseje psané před deseti dvaceti lety, jejich vývody a prognózy se, bohužel, ukazují jako zcela relevantní. Až si říkáme, panebože, proč ten chlap musí mít zase pravdu!

Prvotním impulzem pro napsání všech obsáhlých esejí přitom byly recenze publikací. Judtovi ovšem kritický pohled na recenzovaný text posloužil jako odrazový můstek k dalšímu zamyšlení nad daným tématem, až by se dalo říct, že k otázce vytvořil vlastní text, samozřejmě ne tak obsáhlý. Kritické, ale i pochvalné zhodnocení recenzované publikace je přitom ústrojně zapojeno do celé eseje, až si někdy vůbec nevšimneme, že jde o recenzi.

I pro to, ale také pro čirou radost z četby, z probírání Judtových argumentů, se vyplatí knihu Zapomenuté 20. století číst. Jenom tím se nestane skutečně zapomenutým. Protože, proč si nepřiznat, mnohé lekce, byť relativně nedávné, jako kdyby se nikdy nestaly. A mohou tak být, k naší velké škodě, opakovány…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 23 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...