Recenze: Podivné zvěsti z britské prózy a z Essexu zvlášť

V nakladatelství Argo si v posledních letech vybudovali pozici nejpilnějších tuzemských zprostředkovatelů neoviktoriánských příběhů. Druhý román britské prozaičky Sarah Perryové Nestvůra z Essexu, který doprovází nadšené ohlasy ze zahraničí, tuto pověst potvrzuje, i když ke skutečně nezapomenutelným dílům se nakonec nezařadí.

Britka Sarah Perryová (*1979) je žena s výrazným příběhem. Vyrůstala v silně věřící baptistické rodině, téměř dokonale odříznuté od současné kultury, volný čas kromě aktivit spojených s křesťanskou vírou trávila četbou klasických děl či poslechem klasické hudby. Během studií se věnovala gotice (jako žánru i jako uměleckému směru). Následně se spisovatelsky proslavila jako autorka knih silně ovlivněných právě gotickou literární tradicí.

Nestvůra z Essexu, v originále vydaná předloni, je román inspirovaný událostmi v Essexu roku 1669, kdy se šířily zvěsti o podivném tvorovi v tamních vodách. Perryová vyprávění ovšem zasadila do doby o více než dvě stě let mladší. V roce 1893 se stará legenda opět probudí k životu pod vlivem záhadného utonutí jednoho z místních občanů a pod tlakem následných hysterických pozorování, jež jsou ovlivněna pověrčivostí. Zároveň jsou čím dál víc trnem v oku místnímu pastorovi Williamu Ransomovi.

Do této situace přijíždí mladá vdova Cora Seabornová se svým synem Francisem a přítelkyní Marthou. Zatímco William v pověsti o nestvůře z Essexu vidí až pohanské bludy, jimž je třeba čelit vírou a slovem Božím, Cora spatřuje svou šanci dát o sobě veřejně vědět – může se přece jednat o dosud neobjeveného tvora, případně takového, který přežil z dávných časů a je považován za vyhynulého. Střet osobní procítěné víry a moderního vědeckého přístupu se zdá být nevyhnutelný.

Rozum, cit a nestvůra

Sarah Perryová si připravila scénu výtečně. Po působivém úvodu plném náznaků a ještě lepším představení Cory Seabornové, pro niž je smrt tyranského (a psychopatického) manžela vysvobozením a možností nového začátku, se může děj ubírat vlastně kamkoliv. Kromě jiného do hájemství gotického románu, viktoriánského dobrodružného příběhu, ale také do sociálních problémů tehdejší společnosti (Cořina společnice Martha je zapálená socialistka), do historie lékařství (Cořin obdivovatel doktor Luke Garrett, zvaný Skřet, navíc nabízí až hororový motiv profesní posedlosti přerůstající v šílenství) či do rostoucího uvědomění si (nejen) politické moci žen.

V tomto ohledu je plně pochopitelné hodnocení New York Times použité na zadní straně přebalu české edice: „Až troufale ambiciózní román…“ Otázkou je, k čemu vlastně ty ambice směřují?

Celou recenzi si přečtěte na webu ArtZóna, kulturním speciálu České televize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 18 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...