Recenze: „Poezie je esence života.“ Plíšková v krabici jde na dřeň

Plíšková v krabici se nazývá souborné vydání tří sbírek výtvarnice a básnířky Naděždy Plíškové. Nabízí nejen ucelený pohled na jiný aspekt její tvorby, ale i výtečné verše – autentické, upřímné.

A tím pádem i leckdy nepříliš veselé, leckdy bez špetky naděje, temné. Ovšem i přes veškerou bolest, již za verši kreslířky, grafičky a sochařky Naděždy Plíškové (1934–1999) často cítíme, nikdy ne cynické, byť by se tak mohlo někdy na první pohled zdát. A byť by to bylo tak snadné… 

„Básně o jediné věci“

V jejích básních se odrážejí jak peripetie manželství s grafikem a sochařem Karlem Neprašem, tak doba normalizace, ale i doba, kdy byla po těžkém úrazu páteře v roce 1982 dlouhodobě hospitalizována v Kladrubech. Můžeme tak – chceme-li – vnímat její verše jako jistou formu deníku, jako zápisy zanechávané cestou. 

Ovšem zápisy povýšené, protože vědomě psané jako poezie. A co pro Naděždu Plíškovou toto slovo znamená, můžeme vidět v jedné její básni: „Poesie / nemůže být nic vedlejšího. Je to NEODBYTNÉ vzrušení, nesmrtelné / nutkání, vášeň, a tak je nutno k ní přistupovat. Opatrně a cudně. / Poesie je esence života. / Okolo opravdové básně se musí rozhostit ticho. Její služba je nesmírná, / protože marná, protože na hranici svatosti.“ 

Mohlo by to svádět k automatickému zařazení Naděždy Plíškové někam k feministické poezii či, obecněji, k poezii ženské, byl by to však omyl a nepochopení – ano, píše o svém ženském (manželském) údělu, stejně tak by ale mohl psát i zklamaný muž, a kromě toho, její verše nijak nebojují, nestaví se na tu či onu stranu. A napsal-li o ní Jan Lopatka, že „píše básně o jediné věci“, měl pravdu: tou „věcí“ je Naděžda Plíšková. Vlastně, napadá nás, jakkoli je to možná vzdálené – dobově, časově, sociálně, literárně –, lze ji v tom připodobnit k Emily Dickinsonové. 

Plíšková píše naprosto civilně, nelibuje si v jakýchkoli metaforách, „básnickém“ vylepšování, pozměňování viděného – pouze konstatuje. Ovšem v jejím podání se i z banálních, všedních trampot stává poezie. Poezie života, žitého, prožívaného. „Má neděle má vypíchnuté oči,“ začíná jedna báseň, a již z těchto slov cítíme smutek, beznaděj, samotu. Stejně jako v této básni bez názvu: „Co na tom / jestli je jedna zrána / anebo šest / i v deset večer / jestli chceš / abych se zbláznila / čekám.“ 

A přesto si nenaříká, neříká si o soucit, ale, jak již bylo řečeno, konstatuje, a je jasné, že každé další snahy o zpoetizování by byly nanic. Trpké seznání (bohatě) postačuje: 

HYSTERIE věrnosti až za hrob
hysterie bolení zubů
hysterie výčitek
hysterie čekání
hysterie opilosti nejveselejší
hysterie vzpomínek
hysterie návštěv kin
hysterie rovnoprávnosti
hysterie hysterie
KDYŽ JSI MI BYL NEVĚRNEJ TAK PROČ 

„Člověk by nevěřil, co všechno dovedou napsat“

Třísvazkové souborné vydání Plíškové poezie přináší nová, pečlivě editorsky přehlédnutá vydání sbírek Plíšková podle abecedy (1991), Hospodská romantika (1998) a Plíšková sobě (2000), doplněná o další básně a komentáře, ale také o korespondenci s teoretikem Jindřichem Chalupeckým. Tomu v listopadu 1984 psala „bejt s věci a lidmi o samotě“, což můžeme opět vnímat jako popis její situace, to, jak se nejen cítila, ale jak se možná i cítit chtěla. 

Plíšková v krabici
Zdroj: Torst

Čteme ve sbírkách nejen o pokaženém manželství, pokažených vyhlídkách, ale také o dcerce, i to ale zní někdy trpce: „SMILOVÁNÍ / básnička do dlaně / básnička do druhé / je smutnější levá / nebo pravá? / Holčičko moje sladká / CO JSEM TI TO NADROBILA! / Zůstaneš jak kůl v plotě / jako v plotě kůl. / SMILOVÁNÍ.“ 

Zajímavá je sbírka Hospodská romantika, skládající se ze stylizovaných promluv, monologů a situací z restaurací, texty, upomínající možná na Bohumila Hrabala, ovšem rozhodně nehledající ani nenacházející nějakou tu „perličku na dně“, to spíš naopak. 

Jako třeba v básni Víš, vodkud pocházej tydle kytky?, v níž čteme monolog zřízence krematoria, či báseň Rakev nemá kapsy: „Paní, to už lepší nebude, já už tak jenom OLŠANSKÝ BAHNO anebo STRAŠNICKÝ HORKO, lepší už to nebude. / Pani, / já byl v osmnácti tak vošklivej, že jsem měl strach, že neseženu žádnou / holku, a na tu holku, co se mnou začala chodit, jsem měl takovej vztek / a říkal jsem si TA MUSÍ BEJT PĚKNĚ BLBÁ, KDYŽ SE MNOU / CHODÍ, chodím asi s úplnou krávou, a tak jsem se s ní rozešel. / Pani, / já se hrozně vobdivuju spisovatelům. Člověk by nevěřil, co všechno / dovedou napsat. / Je to horší, než jsem myslela. / Pivo teplé, než jsem myslela, / je to horší, než jsem myslela.“ 

Ano, všechno je to horší, než si možná Naděžda Plíšková myslela, přesto však tvořila, ale i psala – a je jen dobře, že jsou její sbírky, dávno rozebrané, opět vydány. A doufejme, že i čteny.

Naděžda Plíšková: Plíšková v krabici, vydalo nakladatelství Torst v roce 2019.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 19 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...