Recenze: „Pokora je to, co chybí.“ Milan Knížák žil jinak

Výpravná monografie Milana Knížáka Žít jinak připomíná, jak podnětnou a významnou a také všestrannou osobností byl. A minulý čas je zde zcela namístě. I v souvislosti s nedávno vydaným albem Knížáka a kapely Aktual Necháme svět zvířatům.

Stydět se nemusí

Řeč totiž bude především o období od počátku šedesátých let do let osmdesátých… Byly to ale časy, napadne při četbě a prohlížení monografie. Časy, kdy Milan Knížák vstupoval svými akcemi a projekty do veřejného prostoru, časy, kdy se svou kapelou Aktual stavěl na hlavu vše, co si tehdy posluchači představovali pod pojmem rock, anebo vůbec běžně produkovaná a konzumovaná hudba, časy, kdy se snažil o vytvoření stejnojmenného společenstva, jež by žilo podle vlastních, „aktuálových“ pravidel – časy, za něž se rozhodně Knížák stydět nemusí.

Jeho razance a přesvědčení o správnosti nastoupené cesty, ať to stojí, co to stojí (a že to také stálo, nezapomínejme, v jakém období se to pohybujeme), dodnes budí zasloužený respekt. O to zaslouženější, že Knížák tvořil více méně v odtržení, bez bezprostředního kontaktu se světovým děním. Knihy, fotografie či ústní zvěsti nemohly o světě nikdy podat postačující informaci, pouze přinášely podnět a také vědomí, že „v tom“ není sám.

Působit vším

Milan Knížák, ročník 1940, sice neměl formální umělecké školení, díky tomu však mohl daleko svobodněji přistupovat ke všemu, co tehdy tvořil. A nebylo toho málo, rozptyl jeho aktivit již byl naznačen. Zpětně je jen dobře, že Knížák pořizoval ze svých akcí dokumentaci, často i slovní – již můžeme vnímat i jako jakési teze či manifesty.

Ve všech kladl důraz na autenticitu – či aktuálnost, použijeme-li autorské označení –, individuální vklad, zodpovědnost každého z tvůrců. Tohle vše je důležité, protože chápal-li Knížák svou činnost v roce 1966 jako „primární osvětu, hygienu“, bylo mu také jasné, jaké prostředky musí použít: „Využívat každé situace k demonstraci, k útoku na své okolí a na sebe samého. Použít prostředky s co nejpřísnější intenzitou působení. Učinit z mnoha životních situací hru a tím je zbavovat křečovitosti a obludnosti. Působit každým gestem, slovem, činem, pohledem, vzhledem. VŠÍM.“ 

A nutno dodat, že nezůstalo u slov, Knížák vše také uváděl v život. A opět, bylo jedno, zdali k tomu docházelo v oblasti akčního umění (či happeningů), hudby, výtvarných artefaktů, návrhů oblečení, nábytku nebo destruovaných gramofonových desek či – a to je důležité – v „pouhém“ každodenním životě. Anebo v již zmíněné komunitě. Vše bylo důležité a rovnocenné. I v tom spočíval (a spočívá) Knížákův neoddiskutovatelný přínos, a textová i obrazová část monografie Žít jinak jej potvrzuje.

Jen polechtání

A nyní k úvodem zmíněnému minulému času: v průběhu doby jako by se to vše nějak vytrácelo a vrchu začaly nabývat projevy spíše negativní, kdy to, co Knížákovi dříve pomáhalo, ona zarputilost, vědomí vlastní cesty, dostalo záporná znaménka. Zkrátka jako by došlo k jistému překlopení – mám teď na mysli Knížákova polistopadová vymezování se, veřejnou činnost, jeho současnější produkci.

Čímž se dostáváme k „aktuálnímu“ albu souboru Aktual Necháme svět zvířatům, které vyšlo loni v prosinci. Knížák na něm společně s řadou muzikantů nabízí jednak aktuální tvorbu, jednak nově nahrané starší skladby. Pokud jde o hudební stránku, například Rudá lejna (2016) jsou již několik dekád starou vestou, což ostatně platí pro většinu nové produkce, mechanicky kombinující pasáže ovlivněné soudobější klasikou s deklamativními.

Jistě zajímavější je následující Sen je smrt (1988), s hezky použitou dusavou rytmikou, jež ve spojení s rozjímavým textem dobře funguje. Pro loňskou skladbu Hymna postmoderního rebela platí to, co pro úvodní, jistě ale stojí za to ocitovat jeden verš: „pokora je to, co chybí“. Svatá pravda, pane bývalý řediteli.

Necháme svět zvířatům
Zdroj: ČT24

Jistě, pochválit lze píseň Aby nám sny nezešedly (2015) s klasicisující náladou a textem, bránícím čistotu a věrnost (všemu). Ovšem následující My jsme valaši (2016), s výmluvným textem („na starých zámeckých schodech sídlí Alláh / čech býval tak statný hřebec / dneska valach … v staropražském skanzenu / dnes je mešita…“) snad raději ani nekomentovat. Překvapí vyznění mnoha nových textů: v podstatě se říká, že svět je zlý, lidé jsou blbí, „do budoucna hledíme bez naděje“ či „CO BUDE TEĎ S NÁMI?“ a podobně. Zkrátka, až rezignující…

Druhou polovinu alba zaplňují živé nahrávky aktualovské klasiky, to znamená skladby napsané v letech 1967–1970. Popravdě řečeno ovšem nechápu, proč vyšly již ve výborných původních nahrávkách. Cítí snad Knížák, že je třeba je opět vydávat? Proč? Vracet se k něčemu, co udělal před padesáti lety? Jak by se k tomu asi stavěl v roce 1967? Vždyť i v textu z roku 2017, jímž uvádí svou monografii, píše: „To, co před několika desetiletími působilo jako provokace, je dnes jen polechtáním, někdy dokonce všedností.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...