Recenze: Proslov ke komu? Nepovedený konec sezony na Nové scéně

Nahrávám video

Z kvarteta premiér, které činohra pražského Národního divadla uvedla během nyní končící sezony 2018/2019 na Nové scéně, je ta nejnovější z nich, Proslov k národu, suverénně nejslabší.

Jak k Plukovníku Švecovi, tak k Návštěvě, natožpak k titulu Za krásu můžeme mít různé výhrady, ale na Nové scéně jde o inscenace, které stojí za vidění. Kdežto před Proslovem k národu se patří varovat, neboť tento kus je demonstrací zdánlivosti. Schopní herci jsou zde použiti ke kreaci, která pouze předstírá angažovanost a přemýšlení; jsou aktéry poskakující mrtvé věci.

Stejně jako u Návštěvy a Za krásu jsou diváci u Proslovu k národu usazeni na jevišti – na něm se vše předvádí i sleduje. Režiséři Jan Frič, respektive Daniel Špinar a nyní režisérka Petra Tejnorová se tím snaží prokletou dispozici Nové scény učinit studiovější a hlavně kontaktnější, zkrátka lidštější. Publikum sedí zhruba do půlkruhu v několika řadách za sebou a postupně před ně předstupují herci.

Diváky atakují verbálně a občas i fyzicky svými výstupy-monology. Například Petr Vančura hovoří „na stojáka“ o tom, jak používá pistoli, „aby dokázal žít se svými blízkými v míru“. Tereza Vilišová představuje učitelku, která ve škole zůstala poté, co byli seznáni zbytnými a propuštěni učitelé například literatury, matematiky, cizích jazyků a dalších postradatelných předmětů – a tato pedagožka nyní pomáhá likvidovat i žáky, kteří kulturně či jinak nezapadají do řady. Jindřiška Dudziaková zosobňuje „pěknou holku“, které pořád někdo sahá na zadek, jí se to nelíbí, ale kdo by jí to věřil, když je to jen pěkná holka s pěkným zadkem? A tak dál a tak podobně.

A na samém konci inscenace vede Saša Rašilov monolog o kapkách, které – kap, kap, kap – padají do kýble, chtělo by to opravit kohoutek, ale nikdo se k tomu nemá, každý deleguje nutnost zákroku na někoho jiného, až kýbl přeteče a nastává pohroma. Motiv kapání prochází celou inscenací, kýble jsou umístěny i mezi diváky a kape do nich ze stropu. Samozřejmě běží o korozi, netěsnost, lemplovství, provizorium a flikování v přeneseném, společenském slova smyslu.

Z monologů, které si pražští inscenátoři z díla italského spisovatele, dramatika, režiséra a herce Ascania Celestiniho (*1972) vybrali a upravili je, jsou některé lepší a některé horší, a těch druhých se ukáže být bohužel víc. Monology Celestini často vystavěl buď a la these na téma například prekarizace, rasismus či xenofobie, anebo z nich trčí konstrukce, která by ráda obnažila nějaký životní a společenský paradox, ale schází tomu myšlenková pronikavost na úrovni například Brechtových Hovorů na útěku (před časem je inscenovalo pražské Divadlo v Dlouhé, na repertoáru už tam bohužel nejsou).

Paradox se, mimochodem, lépe vyjevuje v dialogu než v monolozích… Vůbec nejde o to, tedy alespoň mně ne, zda se prezentují názory levicové či pravicové, jaká politická agenda přichází v té které inscenaci na pořad dne (u Proslovu k národu jasně levicová). Podstatný je způsob myšlení, schopnost vyslovit svůj obraz světa a učinit jej pro diváka pochopitelný a uvěřitelný, byť ten s ním nemusí ideově souhlasit.

Celou recenzi Josefa Chuchmy si můžete přečíst na webu ArtZóna, kulturním speciálu České televize. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Nacisté sváželi židovské knihy po bednách. Čeští historici pátrali, komu je zabavili

Národní knihovna v Praze vystavuje část sbírky hebrejských tisků, které během druhé světové války zkonfiskovali nacisté. Se záměrem je ne zničit, ale vybudovat největší sbírku židovských knih na světě a uchovat ji pro účely protižidovské propagandy. Většinou šlo o modlitební či jiné náboženské tisky. Čeští historici u části děl pátrali po původních majitelích.
před 1 hhodinou

VideoAplaus pro dva skládá a rozkládá Rubikovu cibuli

Indie folkovou skupinu Aplaus pro dva tvoří hudebník s ukrajinsko-americkými kořeny Vladimír Juno Valter a metalový zpěvák z jižní Moravy, který vystupuje pod jménem Desed. Na své druhé nahrávce Rubikova cibule opět nechali rozeznít pouze hlas a akustickou kytaru. „Abychom našli vrstvu každého člověka, je třeba složit celou Rubikovu kostku,“ vysvětlují inspiraci k novým skladbám.
před 15 hhodinami

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 16 hhodinami

Na německém operním festivalu vybučeli AI

Tradiční hudební slavnosti v německém Bayreuthu, věnované dílu Richarda Wagnera, zaskočily část publika. To začalo bučet ve chvíli, kdy festival uvedl operu Soumrak bohů anoncovanou jako první experiment s umělou inteligencí v historii přehlídky. AI vygenerovala monumentální scénografii. Podle mnohých kritiků ale výsledek vyzněl jako nesrozumitelná obrazová koláž.
před 18 hhodinami

Nejde o ego, ale o výzvu, říká Ztracený ke koncertu na Letenské pláni

Na Letenské pláni v Praze hráli Rolling Stones či Michael Jackson, jako první český interpret tu 7. srpna vystoupí Marek Ztracený. „Nehraju si v žádném případě na hvězdu, přijde mi to až úsměvné, že sem teď přijede Marek Ztracený ze Železné Rudy,“ říká zpěvák. Už déle než týden na místě roste pódium s tribunou, kam se podle zpěváka mají vejít vyšší desítky tisíc lidí.
před 20 hhodinami

Rusové ničí starověký Chersonés, UNESCO ho zařadilo mezi ohrožené památky

Výbor pro světové dědictví UNESCO zařadil na seznam ohrožených památek starověký Chersonés na Ruskem okupovaném ukrajinském Krymu. Rusové pozůstatky řeckého města ničí nejen rozsáhlými nelegálními vykopávkami, ale také ilegální výstavbou nového muzejního a chrámového komplexu. Chersonés, spojený s christianizací středověké Kyjevské Rusi, je důležitou součástí imperiální mytologie, kterou Moskva ospravedlňuje své domnělé nároky na nadvládu nad Ukrajinou včetně Krymu.
3. 8. 2026

Zemřel herec Vincent Pastore, známý ze seriálu Rodina Sopránů

Ve věku 80 let zemřel americký herec Vincent Pastore, známý především jako představitel mafiánů a gangsterů. Nejvíce se proslavil rolí Salvatora „Big Pussy“ Bonpensiera v seriálu Rodina Sopránů. O úmrtí umělce informovala agentura AP.
2. 8. 2026

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.