Recenze: Proslov ke komu? Nepovedený konec sezony na Nové scéně

Nahrávám video

Z kvarteta premiér, které činohra pražského Národního divadla uvedla během nyní končící sezony 2018/2019 na Nové scéně, je ta nejnovější z nich, Proslov k národu, suverénně nejslabší.

Jak k Plukovníku Švecovi, tak k Návštěvě, natožpak k titulu Za krásu můžeme mít různé výhrady, ale na Nové scéně jde o inscenace, které stojí za vidění. Kdežto před Proslovem k národu se patří varovat, neboť tento kus je demonstrací zdánlivosti. Schopní herci jsou zde použiti ke kreaci, která pouze předstírá angažovanost a přemýšlení; jsou aktéry poskakující mrtvé věci.

Stejně jako u Návštěvy a Za krásu jsou diváci u Proslovu k národu usazeni na jevišti – na něm se vše předvádí i sleduje. Režiséři Jan Frič, respektive Daniel Špinar a nyní režisérka Petra Tejnorová se tím snaží prokletou dispozici Nové scény učinit studiovější a hlavně kontaktnější, zkrátka lidštější. Publikum sedí zhruba do půlkruhu v několika řadách za sebou a postupně před ně předstupují herci.

Diváky atakují verbálně a občas i fyzicky svými výstupy-monology. Například Petr Vančura hovoří „na stojáka“ o tom, jak používá pistoli, „aby dokázal žít se svými blízkými v míru“. Tereza Vilišová představuje učitelku, která ve škole zůstala poté, co byli seznáni zbytnými a propuštěni učitelé například literatury, matematiky, cizích jazyků a dalších postradatelných předmětů – a tato pedagožka nyní pomáhá likvidovat i žáky, kteří kulturně či jinak nezapadají do řady. Jindřiška Dudziaková zosobňuje „pěknou holku“, které pořád někdo sahá na zadek, jí se to nelíbí, ale kdo by jí to věřil, když je to jen pěkná holka s pěkným zadkem? A tak dál a tak podobně.

A na samém konci inscenace vede Saša Rašilov monolog o kapkách, které – kap, kap, kap – padají do kýble, chtělo by to opravit kohoutek, ale nikdo se k tomu nemá, každý deleguje nutnost zákroku na někoho jiného, až kýbl přeteče a nastává pohroma. Motiv kapání prochází celou inscenací, kýble jsou umístěny i mezi diváky a kape do nich ze stropu. Samozřejmě běží o korozi, netěsnost, lemplovství, provizorium a flikování v přeneseném, společenském slova smyslu.

Z monologů, které si pražští inscenátoři z díla italského spisovatele, dramatika, režiséra a herce Ascania Celestiniho (*1972) vybrali a upravili je, jsou některé lepší a některé horší, a těch druhých se ukáže být bohužel víc. Monology Celestini často vystavěl buď a la these na téma například prekarizace, rasismus či xenofobie, anebo z nich trčí konstrukce, která by ráda obnažila nějaký životní a společenský paradox, ale schází tomu myšlenková pronikavost na úrovni například Brechtových Hovorů na útěku (před časem je inscenovalo pražské Divadlo v Dlouhé, na repertoáru už tam bohužel nejsou).

Paradox se, mimochodem, lépe vyjevuje v dialogu než v monolozích… Vůbec nejde o to, tedy alespoň mně ne, zda se prezentují názory levicové či pravicové, jaká politická agenda přichází v té které inscenaci na pořad dne (u Proslovu k národu jasně levicová). Podstatný je způsob myšlení, schopnost vyslovit svůj obraz světa a učinit jej pro diváka pochopitelný a uvěřitelný, byť ten s ním nemusí ideově souhlasit.

Celou recenzi Josefa Chuchmy si můžete přečíst na webu ArtZóna, kulturním speciálu České televize. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...