Recenze: Rough and Rowdy Ways. Nové písně Boba Dylana plynou, ale nemíjí

Část nahrávek z nového alba Rough and Rowdy Ways zveřejňoval Dylan postupně už od konce března a tím náležitě přikládal pod očekávání. Celá deska pak po vydání vyvolala vlnu nadšených recenzí – zcela oprávněně. Vlastně by nás to ani nemělo překvapit, dobré přijetí je v kontextu Dylanovy téměř šedesátileté dráhy víceméně konstantou. A přece…

Na devětatřicátém studiovém albu – prvním počinu s autorskými písněmi po osmi letech – se Dylan opět přerozuje, hudebně i textově, zároveň klade na posluchače, na jeho všeobecný rozhled, značné nároky. Tak tomu ale bylo víceméně vždy – a nikomu, především však Dylanovi samotnému, to nevadilo. On jistě neměl pocit, že se předvádí, dělá chytrého, a my si nepřipadali v roli poučovaných žáčků.

Texty nové nahrávky jsou plné odkazů jak na populární kulturu, tak literaturu, poezii, filozofii i náboženství, nejvíce snad v Murder Most Foul, kde bychom napočetli až osmdesát narážek vsazených do písně o vraždě J. F. Kennedyho – Dylan zde zmiňuje The Beatles i Woodstock, Jih proti Severu i Everly Brothers, v litanickém závěru však končí sžíravým veršem, v němž parafrázuje název americké hymny, místo o hvězdami posetém praporu však zpívá o vlajce potřísněné krví. A to vše na ploše sedmnácti minut!

Čímž se dostáváme k další výrazné kvalitě alba: z deseti písní znějí čtyři přes čtyři minuty, tři přes šest, zbytek ale doplňují téměř osmiminutová, desetiminutová a sedmnáctiminutová nahrávka. A přestože je celé album víceméně ve volnějších tempech, nedochází zde k dramaturgickým zvratům, čas při poslechu nevnímáme.

Dylan totiž umí udržovat napětí v dlouhých písních i s ořezaným doprovodem, bez nějakých aranžérských ohňostrojů, skladby samotné též nepřekypují náhlými zvraty, vše je jaksi přirozené. Písně zkrátka plynou, ovšem nemíjejí nás, zůstávají. Výrazný podíl na tom jistě má i vynikající kapela, ostatně právě ta, s níž Dylan objíždí svět a před rokem navštívil i Prahu.

Konec? Ne tak docela

Dylan se v písních, v odkazech, náladách vrací do minulosti, není to však nějaké staromilecké stýskání (se skrytým proklínáním všeho nového, tedy nepřátelského) – Dylan je ukotven tady a dnes. A že se albem táhne lehká nitka konce, není zase tak překvapujcí. Ovšem pozor: byť se jedna z písní, téměř osmiminutové řezavé blues, jmenuje Crossing the Rubicon, Dylan v aktuálním rozhovoru pro The New York Times varuje všechny vykladače: „Slova písní jsou skutečná, jasná a hmatatelná, žádné metafory.“

A tak můžeme vnímat i verše z písně Mother of Muses: „Začal jsem být unavený z toho honit se za lžemi / Matko múz, ať jsi kdekoliv, dávno jsem přetáhl svůj život“, či z písně Key West (Philosopher's Pirate), kde zpívá: „Narodil jsem se na špatné straně kolejí / stejně jako Ginsberg, Corso a Kerouac / Jako Louis a Jimmy a Buddy všichni ti ostatní…“

A zpívá-li v již zmíněné Mother of Muses „putuji nalehko a pomalu se vracím domů“, ano, můžeme tomu rozumět jako smíření se s nevyhnutelným koncem, můžeme to ale vnímat i jako přiznání všech těch bohatých kořenů v celé Dylanově dosavadní, tak úžasné tvorbě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 21 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...