Recenze: Spřízněni malbou. Kubišta a Filla disputují v Plzni v souladu i střetu

Výstava Kubišta – Filla, jež začátkem června začala v plzeňské galerii Masné krámy, má výstižný podtitul: Plzeňská disputace. Právě o tu totiž mimořádně vydařené výstavě jde.

Autorce Marii Rakušanové a kurátorce Petře Kočové se podařil náročný úkol, kdy nejenže v dostatečně reprezentativní míře představily díla obou umělců, ale nad toto v podstatě běžné či rutinní zadání přidaly moment, který činí z plzeňské výstavy událost – zasadily Kubištovo a Fillovo dílo do celkového kontextu a celou expozici pojaly jako jednu velkou diskusi, konfrontaci anebo, v souladu s označením, disputaci.

Co si pod tím máme v praxi představit? Zaprvé, ač jsou na plakátech pouze jména Bohumila Kubišty a Emila Filly, v Masných krámech jsou k vidění obrazy mnoha dalších jejich souputníků. Samo o sobě by to nebylo něco tak překvapivého, nebýt samotného výběru, do nějž autorky zařadily umělce, kteří jsou ne vždy zcela známí. Plus jejich výběru je tedy již v tomto připomenutí výtvarníků, kteří prostě nějak „měli smůlu“. Hlavní je však umístění děl – a tím jsou myšlena díla všech vystavovaných – podle předem důkladně promyšlené koncepce.

Zasíťovaný pohled

Již při prvním, zběžném pohledu na instalaci je totiž jasné, že autorky řadily jednotlivá díla k sobě ne podle chronologičnosti, ale v rámci vzájemných vazeb: obsahových, kompozičních, technických. Náhle se tak před námi, v tomto „zasíťovaném“ pohledu, odhalí zcela jiný obraz doby, v níž Kubišta a Filla tvořili.

Úkol to rozhodně nebyl snadný a Marie Rakušanová s Petrou Kočovou si to jistě vůbec neulehčily, o to větší si za jeho zdařilé naplnění zaslouží chválu. Na stěnách Masných krámů tak vedle sebe vidíme například Náměsíčníka Jana Zrzavého (1913), sádrovou Hlavu Bohumila Kubišty (1915) a Hlavu Josefa Čapka (1915) či, v jiné konstelaci, Míchače Aloise Wachsmana (1922) a Nevěstku Josefa Čapka (1920), přičemž v tom či onom případě díla spojuje obdobný přístup k tématu, jeho ztvárnění. Až se zdá, jakoby umělci tvořili v jednom společném ateliéru a při tvorbě jeden druhému nejen nakukovali přes rameno, ale zároveň vše spolu probírali a řešili.

Další zajímavé setkání podobně traktovaných témat nabízí například Kubištův Nálet na Pulu (1915) a Válka Jana Trampoty (1917) či Námořník Josefa Čapka (1913), Kubištův Námořník (1913) a Hlava starého muže (1914) od Emila Filly. A nádavkem je ještě připojena reprodukce Picassova Básníka, to pro přeshraniční pohled a připomenutí. A proč nepřipomenout další díla, kladená vedle sebe na základě té či oné spřízněnosti, jako třeba Zátiší se zelenou sklenicí Georgese Karse (1914) a Kubištovo Zátiší s vázami (1911) nebo Fillovo Hráče (1909) také Hráče Antonína Procházky (1908).

Rozvolněná blízkost

Přímo čítankově je tato spřízněnost vidět na několika portrétech či autoportrétech: v první skupině podobně traktovaných portrétů vidíme Fillův Autoportrét (1907), Vlastní podobiznu s modrým pozadím Bohumila Kubišty (1908) a Autoportrét Georgese Karse (1908), ve druhé pak Vlastní podobiznu ve žlutém klobouku Václava Špály (1909), Autoportrét Lenky Procházkové (1910), Podobiznu Bohumila Kubišty (1908) od jejího manžela Antonína Procházky, hlavně ale Modrý autoportrét od Bohumila Kubišty (1909) a Fillovu Vlastní podobiznu s cigaretou (Autoportrét) z roku 1908, obě díla totiž působí jako zrcadlové a jen potvrzují tehdejší blízkost obou umělců. Blízkost, jež se později značně rozvolnila.

Zajímavé jsou dvě malby Antonína Procházky: Figurální kompozice (kolem 1912) a Tvary (Dvojice) z téže doby, obě totiž v dobrém upomínají na tehdejší tvorbu Vasilije Kandinského či Pieta Mondriana. Ovšem pozor: ani v jediném případě se nejedná o nějaké, jakkoli zakamuflované „opisování“, spíše to vše bylo nějak, jak se říkává, ve vzduchu. Synchronicita?

Nahrávám video

V Plzni jsou též k vidění leckdy překvapivé pohledy do minulosti umělců, které máme zafixovány zcela jinak, jako třeba oleje Jindřicha Štyrského Domy v krajině (1921) a Továrna (1921), zpodobňující strohé budovy bez oken jako z nějaké dřevěné stavebnice ve stylizované krajině. A pokud jde o Bohumila Kubištu, vidíme zde i jeho akvarely z vojny z roku 1906, zcela jiné než jeho pozdější díla. Zajímavá je také jeho Studie ke kopii obrazu N. Poussina Orfeus a Eurydika z roku 1910, již namaloval při návštěvách Louvru. Kubišta se sice drží klasicistního originálu, zároveň již ale cítíme kubizující práci s hmotou. Pro srovnání vedle něj visí další parafráze, kopie podle Poussinova obrazu Zima (Potopa) Otakara Kubína z téhož roku.

Jak již bylo řečeno: skvělá koncepce, již autorky zvolily, a její příkladné vyplnění a také krásný katalog jsou důkazem, že předchází-li vlastní realizaci důkladná příprava a především ujasněné pojetí toho, „co chceme ukázat“, a také, jak toho dosáhnout, stává se z výstavy událost, přičemž právě plzeňská expozice Kubišta – Filla. Plzeňská disputace může sloužit jako krásný příklad. A jistě by si zasloužila reprízu i v jiné naší galerii, přeci jenom ne každý se do Plzně do 29. září, kdy výstava končí, dostane.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...