Recenze: Tohle raději nečtěte. Tony Judt ukazuje, jak inteligence omlouvala zločiny komunismu

Uznávanému britskému historikovi Tonymu Judtovi u nás vyšlo již několik prací, nejnovější Falešné ideje, cizí krev s podtitulem Francouzská inteligence 1944–1956 se zabývají rolí, jakou francouzští myslitelé sehráli ve formování obecného pohledu na svět, na komunismus a na jeho zločiny. Rolí, jež je podle Judta velice nehezká.

Pokud máte v oblibě například Jeana-Paula Sartra či jeho družku Simone de Beauvoir, Louise Aragona nebo Paula Eluarda, ale i jiné francouzské poválečné autory, a nemusí být zrovna levicově zaměření, jako třeba Paula Claudela, Judtovu knihu možná raději nečtěte. A vlastně raději nečtěte ani tento text. Britský historik Tony Judt jim totiž ve své obsáhlé studii nastavil takové zrcadlo, že místy nejen že nevěřícně kroutíte hlavou…

Vlastně to ale ani není zrcadlo, ale spíše účet, vystavený na základě výroků, textů, postojů. Možná ale úvodem jeden citát, autorem je Albert Camus, sloužící Judtovi zároveň jako motto celé knihy: „Každá lživá myšlenka vždycky končí v krvi, ale pokaždé je to krev druhých lidí. To je důvod, proč jsou někteří naši myslitelé ochotni bez rozpaků tvrdit cokoli.“

Výkvět cynismu

A pod oním „cokoli“ si lze představit – a Judt to dokládá nespočetnými citacemi – skutečně jakoukoli nehoráznost, vyloženou pitomost, pokrytectví i obyčejnou zbabělost, alibismus, cynismus. Ovšem s tím důležitým dodatkem, že autorem těchto „cokoli“ byl tehdejší výkvět francouzských intelektuálů. Ano, výkvět, přinejmenším v jejich očích.

Možná místo dlouhých řečí poslouží pár citátů. Zatímco vyhlášený básník Paul Eluard a prozaička Elsa Trioletová (po válce komunističtí hrdinové) „bez sebemenších zábran vydávali v nakladatelstvích, jejichž ediční plány byly poskvrněny přítomností kolaborujících autorů“, Simone de Beauvoirová tvrdila, že pro jejího druha Jeana-Paula Sartra sepsání a inscenování dramatu Mouchy „představovalo jedinou formu odporu, která mu byla dostupná…“ Co si o tom asi myslel například básník René Char, příslušník odbojového hnutí maquistů?

Tony Judt / Falešné ideje, cizí krev
Zdroj: Prostor

Takto shovívavě komentoval vlivný katolický publicista a myslitel Emmanuel Mounier ve vlivném časopise Esprit bolševický puč v Československu v roce 1948: „… není pokroku, který by nezahájila odvážná menšina navzdory instinktivní lenosti ohromné většiny.“

A když komunisté v rámci procesu s Miladou Horákovou odsoudili k smrti i historika Záviše Kalandru, vyzval surrealista André Breton básníka Paula Eluarda, Kalandrova předválečného přítele, aby proti ortelu protestoval. A co mu i u nás vydávaný poeta odpověděl? „Jsem příliš zaměstnán nevinnými, kteří vyhlašují svou nevinu, než abych se staral o vinné, kteří vyhlašují svou vinu.“ A basta!

Ozvěny bolševických prokurátorů

Ruku v ruce s těmito nehoráznostmi pařížští intelektuálové (a to nejen levicoví!) opěvovali Sovětský svaz jakožto záštitu míru a spravedlnosti, obhajovali komunistická zvěrstva, každého, kdo by se odvážil kritizovat věc komunismu, okamžitě denuncovali a napadali.

A nedej bože, aby pochválil Ameriku! Ostatně proti Marshallovu plánu, který, jak jinak, zubožené Francii náležitě pomohl na nohy, vedli nenávistnou kampaň, Američané je prý touto pomocí okupovali.

A možná ještě jednou připomeneme Sartra, a to v jeho maoistickém období, kdy v roce 1974 (!) řekl: „Revoluční režim se musí zbavit určitého počtu jednotlivců, kteří jej ohrožují, a nevidím zde jiný prostředek než smrt. Z vězení se dá vždycky dostat.“ Jako bychom slyšeli bolševické prokurátory. Ostatně, Sartre již počátkem padesátých let psal o komunistickém násilí jako o chvályhodné „porodní bábě dějin“.

Tony Judt se zároveň zabývá příčinami těchto morálních selhání – po letech trapně a hloupě omlouvaných, pokud tedy vůbec –, rozebírá, odkud se vzalo přesvědčení o (nejen) morální nadřazenosti francouzských intelektuálů. Bylo by ale nespravedlivé házet všechny do jednoho pytle, a Judt to nedělá: například úvodem citovaný Albert Camus vychází z dějin se ctí, podobně jako třeba filozof Raymond Aron.

Kniha Falešné ideje, cizí krev je velice přínosná, zvláště v dnešní době, kdy si opět každý vykládá, co mu slina přinese na jazyk, pro příklady nemusíme chodit daleko. A v souvislosti s tím je nutné zdůraznit další klad této mimořádné práce – je neuvěřitelně nabitá citacemi, Judt má vše podloženo – jistě, měla by to být samozřejmost, ale…

Jinými slovy, Judt neplácá, nedělá si z úst žumpu jako (naši) politici, ale vše dokladuje. Takže, chytrému napověz…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 23 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...