Recenze: Věra naplňuje své ambice. Pomáhá jí Ivana Chýlková v režii Alice Nellis

Nahrávám video

Pražské divadlo Studio DVA premiérovalo komediálně laděnou, ale obsahem vážnou hru Petra Zelenky Věra. Atraktivitu inscenace určuje nejen herecké obsazení, ale i kritická reflexe přehnaných profesních ambic, které vedou k devastaci partnerských a rodinných vztahů. Režie se ujala Alice Nellis.

Hlavní role je pro Ivanu Chýlkovou jako stvořená, i když byla původně napsána pro Věru Hlaváčkovou z Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Tam byl titul – ještě pod názvem Job Interviews – inscenován před třemi lety poprvé. Pod názvem Vera kus na jaře uvedla i slavná pařížská scéna Théâtre des Abbesses.

Leitmotivem příběhu se stala cyničnost doby. „Přehnané ambice často souvisejí s tlakem, který dnešní společnost na jednotlivce vyvíjí již od dětství… jsou ovšem většinou namířené spíše společenským a materiálním směrem. Ambice typu ‚umět mít opravdu rád‘, ‚žít v rovnováze‘ nebo třeba ‚umět rozeznat dobro a zlo‘ nejsou příliš v módě,“ obává se režisérka Alice Nellis.

Věra
Zdroj: Václav Beran/Divadlo Studio DVA

Hlavní hrdinka prochází nečekanou transformací: bohatá workoholická a egocentrická šéfka castingové agentury se mění ve vnímavější ženu na dně. Od něj se snaží odrazit neutuchající houževnatostí i odvážnými koncepty. V nouzi se dokonce uchýlí k nezákonným praktikám a doprošování se, čímž by dříve opovrhovala. Autor přistoupil k postavě Věry neschematicky, takže se jejího procitnutí diváci účastní s pochopením. Silné momenty s protagonistkou zažívají v karaoke baru, při provizorním bydlení ve skladu, v psychiatrické léčebně i na hřbitově.

První část hry se vyznačuje kontinuální kompozicí. Zabírá sice delší čas, ale rychlé změny scén a jevištních situací vedou diváka k zaujetí figurami či novými podněty. Dynamiku pak výrazně podporuje druhá půle dramatu, v níž se „filmovým střihem“ prolínají různé kratší výjevy z Věřina života po profesním i osobním pádu. Změna formy vyprávění udržuje publikum ve střehu a v aktivní spolupráci na skládance děje.

Převtělování u jednoho stolu

Nejraději bych inscenaci odstrojila od aparatury, protože by bez technické vymoženosti ozvučení působila ještě autentičtěji. Naopak pomáhá scénografie Matěje Cibulky, soustavně pracuje s projekcí, která zabírá celý zadní plán. Díky promítanému se všechny obrazy mohou odehrát u šedého jídelního/jednacího stolu. Herci ztvárňují více postav najednou, což je – až na jedinou výjimku (Marika Šoposká coby mladý vousatý barman) – zajímavě fungující koncept hereckého převtělování.

Bolek Polívka a Ivana Chýlková
Zdroj: Václav Beran/Divadlo Studio DVA

Vedle skvělé Věry Ivany Chýlkové působí v roli otce opravdově Bolek Polívka, jak už ho v podobně nenucené poloze známe například z autorského filmu Alice Nellis Revival (2013). Jeho otec na sebe nestrhává pozornost, dokáže pobavit i dojmout. Také mozaika vedlejších postav staví na výrazných hereckých i fyzických typech, jakými jsou Martin Pechlát, Roman Zach, Petr Stach, Sabina Remundová…

Poučné zrcadlení našich často narostlých sebevědomí nabídne Věra opět 2. a 3. listopadu.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...