Recenze: Žádný výchovný koncert. Doba je nejistá, ale King Crimson jsou jistota

Přestože britští veteráni King Crimson nehráli v Praze poprvé, jejich úterní koncert ve Foru Karlín byl beznadějně vyprodán. A není divu, hudebníci, ač dávno žádní mladíci, patří stále k naprosté špičce. Pokud skupina na svých stránkách uvádí, že „žijeme v nejistých dobách“, má sice pravdu, ovšem přinejmenším jednu kotvu posluchačům nabídla: výtečně zahranou a poctivou muziku. A to není, zvláště v nejistých dobách, málo.

„Voni hrajou jako na výchovným koncertě nějaký zušky, strašně to berou vážně,“ zaslechl jsem cestou na koncert – a vlastně měl onen dezorientovaný mladík v něčem pravdu: kapela nastoupila v bílých košilích, slušivých vestičkách a kravatách, a než začala vlastní produkce, z reproduktorů se ozývalo typické ladění smyčců, projížděné stupnice klarinetů a podobně.

Ovšem tím veškerá podobnost s „výchovným koncertem“ končila, protože úvodní gamelanová pasáž záhy přešla do razantních kytarových riffů, složitých rytmů a akcentované basové kytary skladby Larks' Tongues In Aspic, Part One, původně vydané v roce 1973.
Letopočet neuvádím náhodou, kapela totiž předem slibovala, že letošní turné bude jakousi projížďkou její historií – a slovo dodržela.

A svým způsobem to potvrdilo i obsazení, v němž bylo mezi osmi (!) hudebníky hned několik veteránů její padesátileté historie: samozřejmě zakladatel a hlavní mozek kapely, kytarista Robert Fripp, saxofonista Mel Collins, který s King Crimson hrál s přestávkami od roku 1970, ale i basista Tony Levin či bubeník Pat Mastelotto, ti se ovšem přidali až v osmdesátých, eventuelně v devadesátých letech.

Zajímavé pak bylo angažování bubeníka a hráče na klávesy Billa Rieflina, ten totiž hrával s pěkně brutálně razantními Swans a Ministry. A mluvíme-li o rytmice, v obsazení byli hned tři bubeníci vytvářející pestré rytmické předivo leckdy pěkně složitých rytmů.

Nový obsah starých skladeb

King Crimson sice hráli řadu skladeb, které publikum, soudě podle vítacího potlesku, zjevně důvěrně znalo, rozhodně ale nezněly přesně tak, jak je nahráli před lety. Pravda, nebyli v tom tak radikální jako třeba Bob Dylan, jehož staré písně jdou někdy poznat pouze podle slov, zároveň ale nic nekanonizovali (to můžou dělat muzejní The Rolling Stones…), takže například v krásně lyrické skladbě Islands ze stejnojmenného alba z roku 1971 přešli až do jakéhosi valčíku. Všechny skladby jim totiž sloužily jako volné struktury, do jejichž stanoveného rámce vkládali nový obsah.

King Crimson vždy uměli skvěle pracovat s dynamikou, viz třeba již zmíněná úvodní píseň či její další variace, jež se objevila v průběhu večera. Díky velkému obsazení mohly zaznít i písně, jako je třeba Lizard ze stejnojmenného alba z roku 1970, na němž jsme slyšeli i kornet či hoboj – v Praze ovšem citlivě nahrazené saxofonem, flétnou či klávesami.

King Crimson zahráli i novější skladby, popravdě řečeno ale nejvíce rezonovaly ty starší, a není divu: skupina u nás byla vždy, i v dávných dobách, velice populární. A tak například delší píseň Moonchild z debutového alba In the Court of Crimson King (1969) udělala jistě mnohým radost, byť nebyla tak zasněná jako před lety. A to samé platí pro další skladby z debutu, Epitaph, eventuelně píseň titulní. S tím se ovšem pojí jediná výtka: druhý kytarista Jakko Jakszyk je sice skvělý instrumentalista, rozhodně však nedisponuje nějakým obzvlášť výrazným hlasem.

Když se King Crimson po více než dvouhodinovém koncertě vrátili k přídavku, nebylo jisté, co zahrají – ovšem po úvodní hlukové pasáži to bylo jisté: píseň 21st Century Schizoid Man (také z debutu) je jakousi jejich Satisfaction, ovšem v Praze – jak také jinak – zazněla aktualizovaná, s výrazným a nádherně zemitým sólem na bicí i pozměněnými Frippovými a Collinsovými sóly.

A byl konec… Ale vlastně ne, King Crimson v Praze zahrají ještě 27. června. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
včera v 12:32

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...