Recenze: Zuskovo rozlučkové Sólo pro nás dva je melodické a pravdivé

Nejnovější celovečerní inscenace Petra Zusky nazvaná Sólo pro nás dva, která byla poprvé uvedena ve druhé polovině minulého týdne na Nové scéně, je poslední taneční premiérou „zlaté kapličky“ v této divadelní sezoně. Zuska po patnácti letech opouští pozici uměleckého šéfa baletního souboru naší první scény, a proto je večer pravděpodobně minimálně na nějakou dobu i posledním dílem, které choreograf pro Balet Národního divadla připravil.

„Po deseti letech od vzniku představení Brel – Vysockij – Kryl / Sólo pro tři jsem se rozhodl přijít s něčím, kde bude patrná jistá návaznost, dramaturgická a symbolická,“ říká Zuska. „S něčím, co ponese příbuzné strukturální a tematické stopy, ale zároveň bude stylově zcela odlišným a svébytným originálem se svou vlastní novou výpovědí.“

Melodičnost, melancholie, baladičnost – to vše prostupuje novým představením díky hudbě dvou muzikantů, kterou autor v představení použil: mladé polské písničkářky Beaty Bocek a známého ostravského písničkáře Jarka Nohavici. A byť nahrávka nenahradí živý zpěv, přesto jejich písně diváky okamžitě vtáhnou. Oba umí skvěle vyprávět, ať už polsky nebo česky, vstupují do jednotlivých písní a témat jako herci do různých rolí, plynule přecházejí z obrazu do obrazu. Jsou to zpívající básníci a hovoří oba, jejich hlas i kytara. Jen zvládnout u polských pasáží číst titulky vysoko nad jevištěm a zároveň se soustředit na dění na scéně je docela obtížné. Jinak se to ale vymyslet nedá.

Sólo pro nás dva: Andrea Kramešová, Mathias Deneux
Zdroj: Národní divadlo v Praze/Martin Divíšek

V písních není třeba hledat nějaké jednotící téma a ani jednotlivá taneční čísla na sebe nutně nenavazují a netvoří souvislý děj. Choreografie sleduje spíš hudební podklad a text. Mikropříběhy ze života, které se odehrávají na jevišti, střídají nálady, mají intenzitu, hloubku a potřebné napětí. Kroky a pohyby, které Zuska používá, jsou velmi muzikální, choreografie je niterná a pravdivá. Škoda jen, že se nevyvaroval leckdy až příliš doslovných momentů, když převádí slova písní. Občas to ale naopak funguje jako vtipné oživení, to když například při písničce o lachtanech dojde i na potápěčské ploutve.

Scénografie (Jan Dušek), která připomíná pokoj v bytě, jenž je zaplněn nábytkem, je poměrně jednoduchá. V nejrůznějších proměnách slouží překvapivě velmi dynamicky. Na rozdíl od Sóla pro tři tu ale nečekejte žádného průvodce, ústřední postavu ani pár. Soubor baletu Národního divadla, osm žen a osm mužů, šestnáct tanečních individualit, podává výborné a co do techniky, výrazu i projevu vyrovnané výkony. V krátkém sóle v závěru představení v prvním obsazení doslova září energický Ondřej Vinklát, báječné jsou Andrea Kramešová, Zuzana Šimáková i Michaela Wenzelová.

Nahrávám video

Nové představení je velmi sugestivní taneční mozaika, divadelní inscenace s nezaměnitelným rukopisem, která rozhodně stojí za návštěvu. A jako bonus tohoto příjemného večera budou divákům cestou domů ještě dlouho rezonovat v uších melodie, které se jen tak neoposlouchají. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...