Ředitel queer festivalu Mezipatra: Jsme čím dál odvážnější

Už dvacet let se na tuzemská plátna vrací queer festival Mezipatra. Výběr zahraničních snímků s LGBTQ+ tématy přináší letos v Praze ještě do 14. listopadu, poté se na týden přesune do Brna. Za dvěma dekádami přehlídky i proměnou, jimiž filmy i diváci během této doby prošli, se v rozhovorech pro Studio 6 a Události v kultuře ohlédl ředitel Mezipater Pavel Bicek.

Dvacet let svádí k určitému shrnutí. Jakým způsobem se za tu dobu festival proměnil?
Začal jako malá přehlídka filmů a divadla v Brně, první dva ročníky se jmenovaly Duha nad Brnem, až třetí rok se přesunul do Prahy. Začal jako akce organizovaná malou skupinou lidí pro další skupinu lidí. Když to řeknu úplně jednoduše, jako prostor pro gaye a lesby, kde se může bezpečně vodit do kina za ruku a podívat se na filmy, které tenkrát v kinech nebyly. V současnosti festival v Praze i Brně není komunitním prostorem, ale specializovanou přehlídkou skvělých filmů úplně pro všechny. 

Jak moc se liší pojetí festivalu právě v Praze a Brně s projekcemi v menších regionálních městech, které Mezipatra nabízí celoročně?
Naše aktivity se soustředí na školní projekce. S filmy vhodnými pro děti jezdíme v regionech přímo do škol, kde děláme po promítání i debaty s odborníky. V téhle regionální funkci se festival liší od pražské nebo brněnské části.  

Jsou Mezipatra po dvaceti letech fungování odvážnější, nebo naopak byla odvážnější v počátku, kdy queer tematika přece jen mohla ve společnosti vzbuzovat určité rozpaky?
Myslím si, že odvážnost graduje. Naše divácké jádro tvoří lidé, kteří na festival chodí opakovaně, a my si je vlastně dramaturgií po ta léta i určitým způsobem vychováváme. Vědomě pracujeme s tématy, myslím si,  že postupně odvážněji, že dáváme čím dál distinktivnější, výraznější snímky.

Už jste naznačil roli Mezipater v queer osvětě směrem k majoritní společnosti. Nemá to v tomto směru festival obtížnější než před dvaceti lety? Třeba Prague Pride převzal do určité míry tuto osvětovou roli. Vnímáte konkurenci?
Prague Pride je v Praze, zatímco Mezipatra založila letos svojí vlastní distribuční značku Queer Kino a náš první film měl více než sto projekcí po celé republice, i v malých kinech v malých městech. A také jsme uspořádali zhruba devadesát projekcí na školách v regionech. Takže si myslím, že v regionech plníme tuto roli mnohem více než obdobné akce.

Příběhy spojené se menšinovým sexuálním zaměřením pronikají čím dál více i do mainstreamových filmů, zmiňme třeba oceňované snímky Zkrocená hora nebo Dánská dívka. Je dnes snazší dostat do české distribuce filmy s LGBTQ+ tematikou?
Určitě je trendem posledních deseti let, že queer tematika proniká do světa filmů čím dál více. V hlavních soutěžích největších artových festivalů na světě jsou takové filmy hojně zastoupené, získávají ceny. Nicméně v Česku se přesto v distribuci k divákům tolik nedostanou, což se festival Mezipatra pokouší měnit právě vlastní distribuční značkou. 

Jak moc je pro vás při sestavování programu vedle tématu důležitá i kvalita? Vzniká v tomto žánru tolik dobrých filmů, že vystačí na celý festival?
I díky tomu, jak se celosvětově společnost otevírá, jich může vznikat hodně. Samozřejmě i hodně špatných, ale na nás je vybrat ty dobré. Každý rok na festivalu posoudíme kolem šesti set snímků, krátkých i celovečerních, takže je opravdu z čeho vybírat.

Na jaké konkrétní snímky z letošního programu byste upozornil?
Určitě bych doporučil novinku Matthias a Maxime od Xaviera Dolana, tento film měl premiéru v hlavní soutěži letošního festivalu v Cannes. Rád bych také pozval na film Dokud se tančí, vznikl ve švédsko-gruzínské koprodukci a za Švédsko byl vyslán do boje o Oscary. Zobrazuje prostředí tradičního gruzínského tance a staví ho vedle pravidel společnosti, které v Gruzii stále panují, jako je role muže a ženy a podobně. Pozval bych i na odvážnou komediální Historku o zelené planetě z Jižní Ameriky. 

Hlavní téma dvacátého ročníku zní „v proudu změn“. O jakých změnách se vlastně bavíme?
Festival v Česku existuje po dvacet let a přispíval vždy jako aktivní činitel k tomu, jakým způsobem je u nás pohlíženo na queer komunitu. Dalším bodem tématu je, že letos hrdinové a hrdinky procházejí změnou v životě. Začínají nové kapitoly, objevují nová místa nebo se nějakým způsobem posouvají dále a právě v tom proudu změn se zmítají a snaží se zorientovat.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 20 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...