Režisér Sedláček zinscenoval setkání Haase a Mandlové. Ve skutečnosti si neodpustili

Nahrávám video

Pražské komorní divadlo Viola je svědkem setkání dvou hvězd prvorepublikového stříbrného plátna. Inscenace Hugo Haas & Adina Mandlová fabuluje, co by si řekli někdejší filmoví kolegové a milenci, kdyby v druhé polovině svých životů našli společnou řeč. Hru napsal a také režíroval jinak především filmový režisér Robert Sedláček. Do titulních rolí obsadil Jaromíra Dulavu a Kláru Cibulkovou.

Pro Roberta Sedláčka je hra ve Viole druhou divadelní režií, poprvé si to zkusil před osmi lety v Městském divadle Zlín.

Tentokrát je i autorem scénáře. Inscenaci Hugo Haas & Adina Mandlová podle svých slov vnímá jako dovětek k seriálu Bohéma, který zpracovával osudy hvězd filmového studia Barrandov za protektorátu a v padesátých letech. Divadelní hrou chtěl prý Sedláček doplnit, co v seriálu, který točil podle scénáře někoho jiného, říct nemohl.

„Snažil jsem se pochopit, ‚ohledat' situaci, kdy z vás náhle udělají nulu. A navíc se díky době, poměrům, stanete vyhnanci. Tak zjistíte, že pod nulou je ještě dno. To je zkušenost, kterou nemám, ale která mě – jako jedna z hranic lidského bytí – zajímá, nějak provokuje. Proto ta potřeba ‚zkusit' si ji, rouhavě si s ní zahrávat,“ uvedl Sedláček.

Sedláček: Neodpustili si navzájem ani sami sobě

Fiktivní setkání Adiny Mandlové a Huga Haase načasoval na podzim roku 1968, jen pár měsíců před Haasovou smrtí. Obsah rozhovoru vychází z faktů, ale ona konkrétní situace je smyšlená. Haas a Mandlová se ve skutečnosti po válce už nesetkali, i když příležitosti měli. Chyběla vůle, především u Haase. Mimo jiné Mandlové neodpustil její sarkastické poznámky, jimiž komentovala jeho odchod před nacisty do Ameriky.

Haas, který měl židovské kořeny, emigroval na začátku roku 1939 s manželkou Bibi. Několikatýdenního nemocného syna svěřili Haasovu bratrovi Pavlovi, hudebnímu skladateli. Ten musel v roce 1941 nastoupit do transportu směr Terezín, o tři roky později zemřel v Osvětimi.

Divadelní Mandlová a Haas se vracejí i ke společným šťastným okamžikům, Adina se mezi uměleckou společnost dostala jako milenka právě Haase. Jenže bolestných vzpomínek a výčitek se nedá zbavit. Oběma do života zasáhly totalitní systémy a také závist a pomluvy.

Jaromír Dulava jako Hugo Haas a Klára Cibulková jako Adina Mandlová
Zdroj: Divadlo Viola/Viktor Kronbauer

„Haas ji úplně vymazal ze svého života,“ říká představitelka Adiny Klára Cibulková. „Neodpustili si navzájem a ani sami sobě, Mandlová se nenáviděla, je to zjevné i z jejích pamětí,“ dodává Sedláček.

Do vlasti se vrátili, ale ne nadlouho

Mandlová za protektorátu v Praze zůstala a dál hrála ve filmu. Po válce čelila obvinění z kolaborace, mimo jiné kvůli údajnému poměru s německým státním ministrem pro Čechy a Moravu K. H. Frankem. Tři měsíce strávila za mřížemi, pro nedostatek důkazů byla ale propuštěna. Nedlouho po válce se provdala za pilota RAF a odešla do Londýna.

Na rozdíl od Haase, který za hranicemi hrál i režíroval, se Mandlové v cizině jako herečce prosadit nepodařilo. V šedesátých letech se měla objevit v pražském nastudování muzikálu Hello, Dolly!, ale po prvních zkouškách ji zpátky do Anglie vyhnala minulost, zášť i StB.

Haas přijel na krátkou návštěvu do Československa v roce 1963, když Národní divadlo slavilo osmdesát let od svého založení. Bylo to poprvé a naposledy – pak už se do vlasti nikdy nevrátil. Adina Mandlová se stihla domů podívat v devadesátých letech nedlouho před svou smrtí.

Osudy Mandlové a Haase – každého zvlášť – zpracovávají i jiné divadelní inscenace, které se aktuálně v Česku hrají. Hugo Haas v představení pražského souboru ProART Company vede pro změnu fiktivní rozhovor s bratrem Pavlem. Osud Adiny Mandlové „bez líbivého pomníčku“ zpracovali v městském divadle v hereččině rodné Mladé Boleslavi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...